Když se můj syn oženil, dali jsme mu s manželem polovinu našeho důchodu. Dělali jsme pro syna, co jsme mohli, ale když jsem viděla, jak žijí, byla jsem zděšená.

Po ukončení studia se můj syn rozhodl usadit ve městě. Tam si našel dívku. Když se začalo mluvit o svatbě, padla i otázka, kde budou mladí lidé bydlet. V důsledku toho bylo nejoptimálnější pronajmout si byt ve městě.
Kirill i Máša pracují, aby to zvládli, i když jejich rodina nemá moc peněz.

S manželem jsme se rozhodli mladé rodině pomoci, dali jsme jim část svého důchodu, aby se mohli dobře najíst a sami si našetřit. Nedávno nám ale prasklo potrubí v koupelně a oprava byla nevyhnutelná. Naštěstí jsme měli nějaké úspory a mohli jsme náklady pokrýt. Rekonstrukce se ujal můj manžel, který je všeuměl, a já jsem byla nucena se na čas přestěhovat k synovi.

Byla jsem ohromena tím, jak žili! Mají hodně lehkomyslné utrácení.
Když jdou na procházku, vždycky pijí kávu, a ta je v kavárnách velmi drahá. A nádobí myjí silnými mycími prostředky, když se mohou vzdát octa a jedlé sody. Bude to levnější i ekologičtější.

Pokud mají v ponožce díru, okamžitě ji vyhodí, i když se dá snadno zašít. A to jsou jen některé z věcí, kterým věnují spoustu času navíc. Celé je to pro mě nepochopitelné. Proč žít rozmařile, když potřebujete finanční prostředky? Rozhodl jsem se, že už je nebudu obtěžovat.

Související Příspěvky