Matka před svou smrtí odhalila synovi tajemství minulosti, a když se vydal hledat svou skutečnou matku, netušil, koho uvidí.

Kirill a Anna pocházeli z nejbohatších rodin v hlavním městě. O jejich zasnoubení informovaly noviny. Vývoj jejich románku pozorně sledovaly nejmódnější časopisy, a dokonce se o něm mluvilo v rozhlase.

Když se pár připravoval na svatbu, zemřel Kirilův otec. Všichni už tehdy říkali, že se svatba neuskuteční a pár se nejspíš rozejde, protože mnozí si mysleli, že jejich manželství není nic jiného než suchý kalkul. Milenci se však přesto vzali. Mluvilo o nich celé hlavní město. Všichni diskutovali o Anniných skromných šatech a Kirillově zamilovaném pohledu. Zdálo se, že ti dva celému světu dokazují, že peníze jsou tváří v tvář pravé lásce bezmocné. Tři měsíce po skromné svatbě Kirillova matka vážně onemocněla.

Nějakou dobu byla na přístrojích, a když lékaři řekli, že už není žádná šance, a bylo rozhodnuto odpojit ji od přístrojů, zavolala si Kirilla k sobě na poslední rozhovor: “Dlouho… jsme s tvým otcem nemohli… nemohli mít dítě. Adoptovali jsme tě, synu… tvá matka žije. Najdi ji, řekla a zavřela oči. Kirill tomu nemohl uvěřit, ale zavrhl všechny pochybnosti a rozhodl se odjet do rodného města své zesnulé matky a hledat o sobě informace v místních sirotčincích.

Všechny tyto instituce samozřejmě zachovávaly mlčenlivost, ale když zjistil, čí je Kirill syn, okamžitě mu byly poskytnuty informace o jeho adopci. Chlapec zjistil adresu své biologické matky Ksenie a vydal se na ni. Tam se setkal se starou ženou, která vypadala, že má za sebou dobrý život, ale Kirill ji nelitoval.

“Jestli jsi z organizace, tak tady nemáš co dělat,” řekla a chtěla zavřít dveře, ale Kirill ji zastavil. “Jsem tvůj syn, Kirille.” “Kirille,” řekla žena a opřela se, “už tě tak dlouho hledám. Jak jsem se před tebou provinila, můj synu. Chtěla si kleknout, ale Kirill ji zastavil. Ukázalo se, že Kirillův otec byl obchodník, který byl jako nevinný uvězněn a zemřel tam na známou nemoc. Poté se Ksenia,

učitelka cizích jazyků, byla propuštěna z práce. Neměla peníze na živobytí, a tak dala svého rok a půl starého syna do dětského domova, ale slíbila, že se pro něj vrátí, až najde něco, čím ho bude živit. Kirill to všechno vyslechl. Ksenia mu dala náušnice, které její babička dostala od samotné císařovny. Požádala ho, aby náušnice předal své snaše, jejíž přítomnost naznačoval prsten na Kirillově prstu.

Ten matku ani neobjal, ale vzal si dárek a vrátil se domů. Doma Anně všechno vyprávěl, ale ta se o Kirilla už moc nezajímala. V té době Anna často chodila na procházky bez Kirilla, vyčítala mu, že je stále v práci, a říkala, že si ho vzala zbytečně. Kirilův tchán, když jednou zaslechl tato slova své dcery, naléhal, aby jeho dcera manžela opustila, že pro ni existuje lepší partie.

Anna tak učinila až příliš ráda. Kirill podepsal všechny dokumenty, podal žádost o rozvod a přestěhoval se ke své biologické matce, protože neměl žádné jiné příbuzné. Ještě než Kirill prožil s matkou v ruinách jeden den, dala mu klíče od jiného bytu a řekla: “Synu, nechci ti být na obtíž. Když otce zatkli a mě propustili, uvědomila jsem si, že nám brzy začnou brát veškerý majetek. S tvým otcem jsme zrekonstruovali tento byt. Zůstaň tam, jsi ještě mladá, zvyklá na dobrý život, a já se tu mám dobře, neboj.

Kirill nejprve přemlouval Ksenii, aby se do nového bytu nastěhovala s ním, ale pak to vzdal, vzal si klíče a nastěhoval se. O rok později začali Anna a její otec Kirillovi volat a omlouvat se za svá rozhodnutí, ale Kirill neměl čas je poslouchat. Žil se svou láskou v rekonstruovaném bytě, zatímco Ksenia bydlela ve svém novém jednopokojovém bytě a těšila se na příchod vnuka.

Související Příspěvky