„Mám zlomené srdce. Dnes jsem skončila ve škole dřív a rodiče nebyli doma, tak jsem se pustila do hledání dárku od Ježíška. I když na něj ve čtrnácti letech už dávno nevěřím, rodiče pro mě každý rok připravují dárek. Protože mě sžírala zvědavost, rozhodla jsem se prohledat všechny skříně a NĚCO jsem našla. Je to masakr. Odkud to vzali?“
Na Ježíška už nevěřím, ale rodiče mi stále chystají dárky.
Letos mi bylo 14 let a na žádného Ježíška už dávno nevěřím, ale přesto mi rodiče stále vyrábějí dárky a já předstírám překvapení. Dneska mi zrovna skončilo vyučování a oni nebyli doma, tak jsem se z nudy rozhodl, že se pustím do hledání dárku pro mě pro Ježíška.
Celkově mě sžírala zvědavost. Loni jsem jim dal nový telefon a před dvěma lety mi darovali tablet. Letos jsem také doufal v něco navíc, a tak jsem prohledal všechny skříně.
Ke svému překvapení jsem NĚCO našla. Přátelé, tohle je masakr. Vůbec netuším, kde to vzali a jak budu zítra předstírat radost a překvapení…..
Nemyslel jsem si, že by mi rodiče koupili takovou blbost.
Na dně skříně rodičů jsem našla krabici, ve které byla… sada na výrobu barevných copánků do vlasů. Jednou jsem se jim totiž zmínila, že bych si v létě ráda přivydělala ke kapesnému, a protože bydlíme u moře, mohla bych kolemjdoucím dělat barevné copy.
Nečekala jsem, že přijdou s tím, že si hned začnu cvičit zaplétání copánků, a to na mizerné soupravě jako nějaké pětileté nebo šestileté dítě. Mám zlomené srdce a chce se mi brečet. Jak se to vůbec dá srovnat s předchozími dárky, které jsem dostala od rodičů? Vždyť tablet nebo telefon stojí své peníze a tahle blbost byla nejspíš v akci v obchodě „Všechno za pět liber“.
Zítra se ve škole budou všichni chlubit, že dostali něco super-nápaditého, a já vykouknu se svou pletací soupravou… Nejenže se mi všichni budou smát, ale ještě se spálím od hanby. Už teď mě bolí břicho při pomyšlení na zítřejší trapas. Myslím, že budu předstírat, že jsem hodně nemocná, a po zbytek týdne zůstanu doma, a v pondělí už si nikdo na žádný Santa…. nevzpomene.
