“Moje přítelkyně nezavírá dveře, když jde na záchod. Hodně mě to pobuřuje.”

“Před několika týdny jsem se přestěhoval ke své přítelkyni. Myslel jsem, že je to ta pravá, ale když jsem si uvědomil, že za sebou nezavírá dveře od koupelny, myslím, že to nakonec nebude ono. To ale není všechno! Poslední dobou udělala něco, co mi ani nepřipadá romantické!“ “Cože?

Žena mých snů

Když jsem Annu poznal, myslel jsem si, že je to ta pravá. Věřil jsem na lásku na první pohled. Už nejsem tak mladý, je mi 33 let a několik let jsem měl neúspěšný vztah. Po třech letech jsem se rozhodl vrátit se k randění. Samota na mě nezabírala. Také jsem chtěla časem založit rodinu a roky letěly. Začal jsem se tedy seznamovat s různými dívkami – ze seznamovacích aplikací, na doporučení kamarádů, kteří si hráli na dohazovače, ze speed datingu. Všechno to byly neúspěšné pokusy.

Žádná z žen, které jsem potkal, na mě neudělala dojem. Buď se mi fyzicky nelíbily, nebo s nimi nebyla společná témata k hovoru. A když už jsem to chtěl vzdát a zašít se sám doma, stal se zázrak! Běžela jsem do práce a zírala na telefon, protože jsem už měla zpoždění na ranní schůzku. A najednou jsem se s někým srazila. Když jsem se podíval na oběť své roztržitosti, objevila se mi před očima ta nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl. Měla postavu jako bohyně, modré oči, dlouhé blond vlasy. Musel jsem jí také padnout do oka, protože mi dala své číslo.

Jako omluvu jsem ji pozval na kávu. Na schůzku jsem přišel s velkou kyticí růží. Když jsem ji uviděl, okamžitě jsem si pomyslel, že je to láska na první pohled. Okamžitě jsme se do sebe zamilovali. Nemohli jsme bez sebe žít. Když jsem kamarádům vyprávěl, jak jsme se seznámili, nemohli tomu uvěřit.

Kámo, to je, jako bys vyhrál šestku v loterii!

– řekli.

Hanebné zvyky

Taky jsem se tak cítil. Viděl jsem, že Anna je taky zamilovaná, a nechtěl jsem už otálet, tak jsem jí navrhl, aby se ke mně nastěhovala. Tehdy jsem ještě netušil, že to byl začátek katastrofy. První týden jsme prakticky nevstali z postele. Až později začaly schody. Jednoho večera jsem si telefonoval s kamarádem. Šel jsem na záchod a tam seděla Anna s otevřenými dveřmi. Jen dodám, že nevoněla po fialkách.

Zlato, no tak, musím ti něco říct.

– zavolala ze záchodu.

Byl jsem ohromen. S takovým chováním jsem se ještě nikdy nesetkal. U nás doma všichni zamykali dveře a zamykali, když šli na záchod. Anna měla zřejmě jiné zvyky.

Anno, co to děláš?

– Zeptala jsem se zdrceně.

Na co se tak hloupě ptáš, myslím, že to vidíš sama!

– Vyprskla smíchy.

Rozpačitě a zahanbeně jsem odešel do kuchyně. To však nebyl konec toho nechutného příběhu. O chvíli později jsem šel do koupelny a ta strašně smrděla a celý záchod byl… no, nebyl čistý. Připadal jsem si jako na nádraží, a ne jako doma.

Upřímně řečeno, po tom všem jsem si Annie rozmyslela. Myslím, že nakonec není určena pro mě. Dokonce mě přešla i touha po romantice, i když jsem se od ní před chvílí nemohl odtrhnout!

Související Příspěvky