“Včera jsem se po třech týdnech vrátila domů a všimla jsem si, že ve dřezu stále leží neumyté nádobí a na stole leží talíř s nedojedeným sendvičem z poslední večeře. Moje džíny stále visely na sušáku postaveném v obýváku. Kam se poděla moje žena? Proč už tak dlouho neuklidila! Vždyť zrovna včera jsme spolu mluvili po telefonu a já ji o něco požádal…”
Vrátil jsem se domů ze služební cesty. Našel jsem nepořádek a nepořádek.
Včera večer jsem se vrátil ze služební cesty a zažil jsem pořádný šok. Jsem IT specialista a jednou za tři až čtyři měsíce se mi stane, že letím na tři týdny do zahraničí, abych realizoval důležitý projekt pro klienta. To nám umožňuje žít na slušné úrovni. Zdálo se mi, že moje žena s takovým uspořádáním souhlasí. Byla na místě a starala se o logistiku domácnosti, na kterou já nemám hlavu.
Ale když jsem včera otevřel dveře našeho bytu (vlastně mého bytu), něco se mě dotklo. Bylo tu jakési zvláštní dusno, jako by tu už dlouho nikdo nevětral.
Byla jsem tak překvapená, že jsem si ani nesundala boty, jen jsem odložila kufr a šla do kuchyně. Tam se ve dřezu vršilo špinavé nádobí a na stole ležel talíř se zbytky sendviče, který jsem před odjezdem nesnědla, protože jsem musela spěchat na letiště.
Marta tu nebyla. A přísahala bych, že bude stát u kuchyně a připravovat nám něco k večeři, protože ví, že se vrátím unavená po dlouhém letu. Zatím to tak dělala vždycky.
Vešla jsem do obývacího pokoje a doklopýtala k sušáku na prádlo, na kterém stále smutně visely moje džíny a kostkované košile. Pomyslela jsem si, že Martha se zřejmě zbláznila. Nebylo by jí podobné, kdyby je tak dlouho neuklízela.
Ale Marta nebyla nikde k nalezení.
Pomalu jsem si uvědomil, že moje žena odešla.
Pokusil jsem se jí zavolat, ale nebrala to. Tak jsem se svalil na pohovku a pak jsem si všiml vzkazu u dálkového ovladače televize. Napsala, že si všechno promyslela a rozhodla se, že mě nezatíží a odejde. Dostala dobře placenou práci v jiném městě a rozhodla se ji využít. Ohledně rozvodu se ozve.
Zrovna včera jsme si normálně povídali po telefonu, neřekla ani slovo! Dokonce jsem ji požádal, aby mi vyžehlila dvě košile na schůzku se šéfem a aby si na večer vzala něco sexy, protože mi chyběla… A tady něco takového!
Vedle vizitky nechala návod na pračku a myčku s poznámkou „Hodně štěstí v novém životě“. Vedle nakreslila kytici narcisů.
Jaká to nevděčná babička… Všichni jí ten život záviděli, a tak se sbalila a odstěhovala. Co mám teď dělat?
