Moje nejlepší kamarádka žije u moře a já ji často jezdím s rodinou navštěvovat. Jsme kamarádky od dětství. Naše rodiny se také spřátelily. Rádi je navštěvujeme a trávíme s nimi čas. Letos mě pozvala na neobvyklou svatbu své sestřenice.
Říkám neobvyklé, protože mě upozornila, že nevěsta a ženich mají velký věkový rozdíl. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne. Ale jen zpočátku, pak se mi udělalo špatně a bylo mi smutno a bála jsem se, že jsem toho byla také svědkem.
Opravdu jsem se necítil dobře. Sestře mé kamarádky bylo 24 let a ženichovi 54 let. Věkový rozdíl ženicha byl 30 let. Na svatbě bylo 100 lidí. Slavilo se, jak se patří: v nóbl restauraci, hlasitě se zpívaly písně a tančilo se – jen věkový rozdíl vynikl na parketu, kde se bavili mladí přátelé nevěsty a staří přátelé ženicha. Bylo mi líto té mladé, krásné dívky, která si kvůli penězům měla zničit celý život.
Nevěsta pracovala jako sekretářka ve stavební firmě, kde si ji tento podnikatel našel, zamiloval se do ní, dvořil se jí a dosáhl svého. Bylo překvapivé, že s tím její rodiče souhlasili. Všichni mladým lidem přáli lásku, štěstí a hodně dětí.
Když jsem to viděla, byla jsem znechucena. Nevěsta nevypadala nešťastně, ale jen ve svatební den. Ráno byla k nepoznání: ospalá, smutná, sklíčená. Po svatbě je všichni hosté doprovázeli na svatební cestu a byli velmi šťastní, ale já jsem se cítila nesvá. Nevěsty mi bylo líto.
