“Magdo, manželka mého syna je tak drzá! Právě mi zavolala a tím svým sladkým hláskem mi oznámila, že koupila letenku na dovolenou pro sebe a svého manžela a že se děti už těší, až za mnou na dva měsíce přijedou. Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším… Jaké dva měsíce? Vždyť mám svůj vlastní život a podnikání!”
Moje snacha chce vždycky všechno pro sebe Magdalena byla taková od samého začátku, bouřila se proti mému synovi, aby se nechoval tak, jak jsem ho vychovala.
Když se odstěhoval a žil s ní, bylo to jen horší a horší. Syn za mnou moc nechodil, málokdy mi volal a já to všechno zdvořile snášela. Všechno se změnilo, když se jednoho dne ukázalo, že Magda je těhotná a čeká dvojčata. Najednou si na mě syn vzpomněl. No ano, hlídání zdarma. Ale já jsem chtěla, snila jsem o vnoučatech, takže jsem přesto souhlasila, že budu pomáhat s hlídáním dětí. Když byli malí, byli jako rodiče docela spokojení. Ale když jim bylo pět let, najednou začali děti neustále vysazovat, buď v noci, nebo o víkendu. Já vím, mladí chtějí žít. Ale já bych chtěl taky…
Copak už nemám právo být šťastná?
Moje snacha mi zavolala a jakoby nic mi prostě řekla, že jedou do Keni, protože o takové exotické cestě vždycky snili. Je fajn, že si chtějí splnit své sny, ale měli by počítat s tím, že i já mám své povinnosti, návštěvy u lékaře, možná se někdy cítím trochu hůř. Myslím, že to nikdo nerespektuje…
Jsem z toho smutná a snažila jsem se synovi domluvit, že si u mě doma nemůžou udělat hotel pro děti, když si jdou za svými vášněmi. A když už to udělají, že bych si přála, aby se to dalo nějak domluvit a ne hned tak, že s tím souhlasím. Prosím, poraďte mi něco, jak bych měla se snachou mluvit.
Nedovedu si představit, že by to takhle pokračovalo. Možná máte nějaký nápad, bojím se, že jen ztratím kontakt s vnoučaty. Ale nechci nic dělat násilím. Mrzí mě, že mě snacha ignoruje a myslí si, že si už asi nic nezasloužím. Koneckonců ještě není čas umřít nebo žít poloviční život.