Když se ho zeptali, kde byl, bezostyšně zalhal a řekl, že si z práce odskočil do nedalekého stánku koupit tvarohový koláč. Nebýt té nehody, o milenci by nevěděla Uprostřed noci Julii zavolal otec: “Maminku odvezli do nemocnice. Už tři dny má horečku.” Znepokojená Julie se rychle sbalila a odešla a nařídila manželovi, aby odvezl jejich syna Ivana do školy. “Odjíždím pryč alespoň na týden, než maminku propustí,” řekla manželovi, “nejsi malý, budeš v pořádku.
Juliini rodiče žili ve vesnici sousedící s městem, vzdálené pouhých 50 km.
Když přijela, hned jela do nemocnice, ale její matce diagnostikovali zápal plic a chtěli ji odvézt do města, protože tam je okresní nemocnice. Julie souhlasila a spolu s matkou se naložily do sanitky a odjely. Po cestě však nebyl signál mobilního telefonu a Julia zapomněla zavolat manželovi, aby se ohlásil. Když sanitka dorazila do města, uvízla v zácpě a Julie najednou z okna sanitky uviděla svého manžela Andreje. Šel po chodníku s dívkou pod paží.
Dívka nesla květiny, krásné tmavě červené růže.Bílé hladké vlasy, jasně rudé rty, šípy sahající ke spánkům. Julie vytáhla telefon a začala volat manželovi. Andrej před ní vytáhl telefon z kapsy kalhot a odpověděl prostým “ahoj”. Na otázku, kde je, bezelstně zalhal a řekl, že si odskočil z práce do nedalekého stánku pro tvarohový koláč. S marmeládou. Julie už viděla, co to bylo za tvarohový koláč.
Ale nerozplakala se a neprozradila zrádce po telefonu své matce. Juliina matka byla v pořádku převezena do nemocnice a Julia se okamžitě vrátila domů. Hrudník ji svědil, z nosu jí kapalo a oči ji nemilosrdně pálily od slz, ale na uklidnění nebyl čas. Julie ze zvyku naskládala všechny manželovy věci do kufrů, pečlivě vyhrnula rukávy košil a složila kalhoty, přičemž pečlivě sledovala šipku. Všechny věci se jí tam nevešly a kufry jí došly. Začala tedy veškerý obsah rozšlapávat nohama, aby ho zhutnila.
A pak, aby upevnila zámky, si na ně sedla a mumlala si pro sebe nečitelné kletby. A pak vynesla všechny věci ze dveří na chodbu. Po procházce se její manžel vrátil domů, jakmile mu Julie zavolala a oznámila mu svůj příchod. “Julie? Proč jsi tady? Proč tvoje kufry stojí přede dveřmi?” “Ano,” odpověděl.
– Pobouřil se Andrej a zahanbeně se na ni podíval. Viděla jsem tebe i tvůj tvarohový koláč, oznámila Julie, stála zády k manželovi a klidně smažila na pánvi mleté řízky. Muž zmlkl, zastyděl se a pak jako obvykle začal něco říkat o synovi. přežijeme to, vychovám ho – uklidňovala ho žena. nech mě aspoň navečeřet, než odejdu – začal najednou prosit a očichával řízky. zvládneš to – odpověděla mu žena. andruša odešel. I když na jeho očích bylo vidět, že se mu nijak zvlášť nechce odejít.
Přešťastná Julija svolala kamarádky, uspořádala večírek a zatančila kankán. její milý bydlel s matkou v jednopokojovém bytě, proto si nemohla dovolit Andreje pustit k sobě. spíme s matkou na jednom gauči, – řekla a Andrej si povzdechl. raději bych spal na tom gauči s tebou.
Ve vchodu se držel za ruku se svou natašou a vrátil se s kufry k autu. Rozhodl se přenocovat v hotelu, kam svou Natašu pozval. Podíval se na spící Natašu a povzdechl si. Celou zálohu utratil za pokoj a dnešní večeři v restauraci. ráno Natašu brzy vzbudil – musím si vyžehlit košili. Ta mrcha na mě navlékla všechnu mátu. Jeho milenka se v odpověď jen protáhla. ‘Jdi ve včerejších šatech. Kvůli tomu s tebou nejsem,” řekl. ”
Proč jsi se mnou?” – Andrej se podivil. “Hlupáku,” usmál se jeho milenec, “z lásky.” Andrej si povzdechl. Nějak neměl na lásku náladu: neměl peníze. A bez nich jeho duše nezpívá. první den volna se Julie až do oběda máčela v koupelně.
Pak pomalu vyšla ven a půl hodiny obdivovala v zrcadle svůj nový účes a zkoušela si nové šaty, které si koupila. Když manžel odešel, cítila se nějak lépe. V bytě je čisto, nikdo neodhazuje odpadky, koneckonců byt jí patřil už před svatbou, dítě je velké, samostatné.
A její soused Igor, svobodný muž, si jí najednou všímal a byl přátelštější. Odpusť mi, hlupáčku!” – s květinami, neoholený, páchnoucí slanečkem, v pomačkaném saku, stál muž přede dveřmi a soucitně se na ni díval. “Ne!” – Julie se šťastně zasmála – “neodpustím ti! Běž, kam ses vytratil! Dávám ti svobodu.” – Tak co, Julie?
Kdo tě potřebuje v sedmatřiceti?” – Muž jí pro jistotu připomněl. “Beze mě se ztratíš, viď?” “Ne. Doufal, že ho žena vezme zpátky. Koneckonců mu zbývalo jen tři a půl hřivny a on už skoro týden spal v autě. “Vezmu.” – Julie vesele přikývla a zavřela mu dveře před nosem. Pak Andreje napadl nekalý plán.
Když jsem se večer vrátil domů, zazvonil jsem znovu. Otevřela mi jeho žena. Vypadala krásně, měla na sobě nové šaty a visací náušnice. “Co chceš?” řekla nespokojeně. Místo tisíce slov se na ni Andrej vrhl jako jaguár v záloze a s pohledem upřeným do jejích úst ji přišpendlil k podlaze.
“To je moje,” počítal. “Bude se bavit a poddá se. Viděl to v kině. Ale z kuchyně se dveřmi, přesně jako ve filmu, vynořil soused Igor, který jako hloupé kotě popadl Andreje za kůži, sundal ho z Julie a vyhodil ze dveří, přičemž ho demonstrativně nakopl přímo do zadku. – “Julija je teď svobodná žena,” řekl bezcitně. – “Ano,” potvrdila Julie. Byt voněl smaženými řízky, jeho oblíbenými, které mu Julie vařila jen o svátcích. Andrej si uvědomil, co nenávratně ztratil. A to byla škoda.
