- Vše nasvědčuje tomu, že svatba naší dcery bude zrušena! – Důchodkyně Maria se podělila o své obavy. – Se svým budoucím zetěm se pohádala a jejich mladé životy dělí už jen měsíc. Jen nevím, jak to všechno napravit? Měli bychom svatbu zrušit? Možná nám osud dává tato vodítka, protože problémy s manželstvím začínají ještě před svatbou….
- Co se stalo? Proč jste se pohádali?
- Všechno to začalo defektem. Nebylo to pro nás jednoduché, ale s manželem jsme se rozhodli – mladí lidé potřebují vlastní byt. Obecně řečeno, vyčerpali jsme úspory z banky, prodali jsme garáž a dokonce jsme si trochu půjčili od mého bratra. Mimochodem, bylo toho dost na slušný byt! Nová budova, dobrá čtvrť. Samozřejmě jsme se rozhodli, že ho zachráníme pro naši dceru.
Můj manžel navrhl, že by možná stálo za to převést je nejprve na sebe? Ale na rodinné radě jsme se rozhodli – dcera bude klidnější a jistější, když bude mít JEJÍ byt v rodinném životě. Kdo ví, jak to dopadne – vždyť možná skončíme i s dětmi na ulici! Co myslíte, udělali jsme pro ni dobře?
- Samozřejmě! Zdá se, že nebudou muset do nájmu, nemusí se dostat do hypotéky – také…..
- Mysleli jsme si totéž! Ale dopadlo to jinak… V podstatě jsme si byt mohli dovolit, ale rekonstrukce nás stála něco jiného. Koupili jsme vedlejší byt, od předchozích majitelů, a stav oprav byl katastrofální. Ale zase jsme se rozhodli, že si nová rodina vše přizpůsobí podle sebe! S tím jsme se obrátili na našeho zetě. S tím, že byt je od nás a rekonstrukce od něj! To se zdá být fér. Ale on to odmítl a urazil se!
- Jak to vysvětlil?
- Řekl, že nebude harašit na cizím pozemku. A mně se málem zastavilo srdce! Jak je to možné, řekla jsem si, u někoho jiného? A on odpověděl, že v něm bude bydlet jako nájemník, ne jako majitel, takže nemá smysl ho renovovat. Ach ano! Dodal, že nehodlá kupovat ani nábytek do rodinného hnízda. Kupujte se, milé rodiny! A od něj můžete očekávat nanejvýš předsíň. Inu, říká se tomu – podkopávání slova!
- Takže byt je v podstatě k ničemu? Nemůžete se do něj nastěhovat a nějakou dobu v něm žít bez rekonstrukce?
- V zásadě můžete, vždyť jsme stáj nekoupili! Ale dříve tam byla starší hospodyně, žila sama a na luxusní rekonstrukci po odchodu do důchodu zřejmě neměla moc peněz. Celkově je třeba vyměnit všechny zařizovací předměty, linoleum je staré a praská a dlaždice jsou popraskané. Z nábytku nám zbyla jen zničená stěna, kterou lze použít pouze jako palivové dříví na pozemku. Alespoň okna nejsou dřevěná, ale plastová. A to je dobře! Celkově se tam dá žít, ale není to snadné.
Maria Valentina si nedokáže představit, jak bude mladý pár v takových podmínkách žít.
- Nejsem milionář, jsem zvyklý na skromný život, ale tohle je prostě nemožné! A co vaše dcera a její manžel? Přijďte s hosty – ostuda. A pokud spěcháte s dítětem? Jsou to přece naše vnoučata, pracuje pro dobrou firmu, obléká se módně, miluje pořádek a je skvělá hostitelka!
Tento zeť, ať je také – vysokoškolské vzdělání, relevantní pozice, a jeho iPhone je neustále aktualizován s každým novým modelem. Dcera je zmatená. A říká, že se nebude stydět takhle žít!
A snaž se nespadnout na zem – ale po svatbě se nic nezmění! A on se rozhodl, že bude vybírat na SVŮJ byt. Protože on žádný nemá a jeho žena ano, a on jí nedovolí, aby s ním nakládala jako s majetkem!
Maria Valentina rozzlobeně zavrtí hlavou, stiskne rty a zadrží ostrá slova.
- Takže třicetiletý muž hodlá mít pro svou ženu všechno připravené! A sám nemyslí na nic jiného! Nemohl jsem to vydržet. Řekl jsem mu, že by pak měl platit nájem, jako kdyby to pronajímal! Jelikož mu obchodní a finanční vztahy v rodině přinášely uspokojení – budiž!
- A co na to říká?
- Šibalsky se usmál a souhlasil. Naznačil, že za pronájem pokoje v takovém bytě zaplatí průměrnou cenu, tedy tisíc šest set zlotých. Téměř pokorně sdělil, že je ochoten zaplatit první měsíční poplatek před svatbou a že musíme sepsat prohlášení.
- Počkejte! Reaguje vaše dcera na celý ten cirkus?
- Hodně pláče. Říká, že nepotřebují takový svatební dar, který může svatbu zničit! Chce zachovat manželství a přišla na to, že je lepší si pronajmout byt a vybírat pomalu za své. A to, jak říká, nechá na vás, rodičích! Zdá se, že jí lze trochu rozumět, ale přesto – strach.
Zdá se, že my rodiče si teď myslíme, že bychom se ho měli zbavit dřív, než bude pozdě! Protože nejde o bydlení. A jde o to, jaký je ve skutečnosti! Pochopte, že ho v rodině nic nezajímá! Vše posuzuje z hlediska rozdělení majetku v případě rozvodu!
Co si o této situaci myslíte vy? Je manžel povinen vynaložit peníze a úsilí na rekonstrukci bytu, kde plánuje založit rodinu s milovanou ženou, i když mu nemovitost nepatří? Má pravdu v tom, že by měl vybírat na svůj vlastní byt? Jak byste se zachovali na jeho místě?
