Nikdy jsem neměla v plánu stát se matkou mnoha dětí. Byli jsme manželé jen šest let. Před svatbou jsem pracovala jako účetní. Nyní si také vydělávám jako účetní.
Pochopte, že nežijeme v sociálním státě, když se setkáte s problémem a setkáte se s byrokratickým nezájmem vůči vám a dalším lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Vdala jsem se v 26 letech za muže, který má dvě děti. Otěhotněla jsem.
Porodila jsem dvojčata. Ano, v naší rodině se najednou objevily čtyři děti a před rokem mi odešel manžel.
Zůstala jsem s dětmi sama. Nechci dát děti manželově předchozí ženě, protože tam je všechno špatně – ona se o děti vůbec nezajímá – nenavštívila je, nezavolala jim za celou tu dobu.
Jako by ty děti vůbec neexistovaly. Nemůžu je dát do dětského domova – přirostly mi k srdci. A tak žijeme a začaly problémy se státem. Zdá se mi, že hraji se státními úředníky hru s názvem “vyřadit jakoukoli pomoc a úlevy, abych neumřel hlady”.
Obrovský dík patří mému předchozímu zaměstnavateli, který mi sám zavolal a nabídl mi práci účetního na dálku při zachování plného platu. Mám přehled o výkazech, daních.
Občas chodím do práce, ale skoro všechno dělám doma, když jdou děti spát, a tak přežívám.
