Vzpomínám si na den, kdy jsme se vrátili z porodnice s naší novorozenou dcerou Marií. Byla jsem tak šťastná, že jsem se s dcerou vrátila domů a začala novou etapu našeho rodinného života. Ale musím přiznat, že první noc byla noční můrou, Maria celou noc nespala a s manželem Vasilijem jsme ji střídavě uklidňovali.
Ráno jsme se pohádali kvůli ničemu a Vasyl šel do práce. Když se vrátil domů, našel mě, jak balím kufr. “Ty někam jedeš?” zeptal se a vypadal velmi překvapeně. “Odjíždíme od vás,” odpověděla jsem a snažila se ovládnout emoce. “A kam pojedeš s malým dítětem?
Co je to za novinku?” zeptal se a snažil se mě přivést k rozumu. Pak z vedlejšího pokoje vyšla máma a řekla: “Oksana se stěhuje ke mně, protože jí s dítětem vůbec nepomáháš. Vasyl byl zmatený a řekl: “Aha… no, tak teď už je všechno jasné. Oksano, mysli na to dítě a nedělej ukvapené závěry.
Dnes ráno jsme byli oba unavení a na nervy. – Bude jí lépe se mnou než s tebou. Nebyl jsi na otcovství připravený. Já mám víc zkušeností, takže se o Marii postarám,” odpověděla matka rozhodně. Vasyl se ke mně otočil a řekl: “Vysvětli mi, co se stalo.
“Už spolu nejsme, nehledej mě a ani tě nenapadne mě odrazovat od mého rozhodnutí,” odpověděl jsem ostře. Přestaly jsme se s matkou připravovat a vyšly z bytu. Vasyl zůstal stát uprostřed místnosti. Později toho dne mi Vasyl napsal, že mu šéf dovolil pracovat na dálku, aby mi mohl pomoci s dítětem.
Ale já si myslela, že se mě jen snaží dostat zpátky a zatáhnout mě do stejné díry. Před Mariinou svatbou jsme se s Vasylem hádali jen zřídka. Měli jsme se moc rádi a vždycky jsme se snažili na všem dohodnout.
Vašek byl hodný člověk, nikdy se nevyhýbal domácím pracím a vždy mi s nimi pomáhal. Říkala jsem si, že mám hrozné štěstí, že ho mám.Máma ze mě neměla radost, protože sama neměla dobrý osobní život.
Měla prostě složitou povahu a dokázala najít problém i tam, kde nebyl. Bylo jasné, že chce, abych zopakoval její osud, a tak mě poštvala proti Vasylovi. Když jsme byli u mámy doma, Maria se přehřála a stoupla jí teplota. Museli jsme zavolat sanitku. Matka podle očekávání obviňovala Vasyla z neustálých hádek, ale já věděl, že to není důvod.
Když se to dozvěděl můj manžel, okamžitě za námi přijel. Vzala jsem si ho stranou, omluvila se mu za matčino chování a všechno mu řekla. Bylo mi jasné, že matka chce, abych zopakovala její osud, ale to jsem nehodlala dopustit.
Vasyl byl dobrý manžel a otec a já věděla, že chci být s ním, protože měl všechny předpoklady stát se ideálním otcem. Z nemocnice jsme šli rovnou domů a já už nikdy neposlouchala matčiny rady ohledně rodinného života.
