Manžel odjel do Londýna a dvacet let nám se synem nedal ani korunu. Teď se objevil v našem životě, protože potřebuje pomoc.

Manžel odjel do Londýna a dvacet let nám se synem nedal ani korunu. Teď se objevil v našem životě, protože potřebuje pomoc. Vychovávala jsem syna sama, což nebylo snadné, protože jsem celý život pracovala jako učitelka, měla jsem nízký plat a pořád jsem si brala práci navíc. Žili jsme s mojí matkou, která mě v té době velmi podporovala.

S manželem jsme se rozešli, protože chtěl odejít od rodiny, jen ho nebavilo dělat svou práci. Ani nešel za jinou ženou, prostě odešel. Nejdřív žil u rodičů a pak odjel do zahraničí, podařilo se mu odjet do Londýna.

Hned po rozvodu na nás se synem zapomněl. Dvacet let nám nedal ani korunu. Ale tchánovci, jako by cítili svou vinu, často brali vnuka k sobě na víkendy.

Nic jsem nenamítal, protože to byli přece prarodiče. Finančně mi moc nepomáhali, i když občas dali nějakou symbolickou částku k narozeninám. Syn viděl, jak je to pro mě těžké, a slíbil mi, že až vyroste, koupí mi všechno, co budu chtít.

A skutečně, po absolvování vysoké školy odjel na výměnný studentský pobyt do zahraničí, studoval tam ještě dva roky a pak získal skvělou práci a zůstal.

Dnes můj syn žije v Praze, je ženatý a má syna. Občas za nimi jezdím na návštěvu. Mezitím mi před měsícem vstoupil do života můj bývalý manžel.

Vyhledal mě a začal tvrdit, že i on má na tento dům právo, protože je to také jeho syn. Je úžasné, že si teď vzpomněl, že má syna.Nevím, co dělal dvacet let, ale nic si nevydělal, navíc je teď nemocný a potřebuje peníze.

Také potřebuje bydlet, protože jeho sestra s rodinou bydlí v bytě jeho rodičů, není tam místo, tak se rozhodl mi připomenout, že má ženu a syna. nevím, co mám dělat. Na jednu stranu o tom nechci synovi říkat, abych mu nedělala starosti, ale na druhou stranu je mi bývalého manžela líto, lidsky bych mu ráda nějak pomohla.

Související Příspěvky

Rozhovor s prezidentem měl být běžnou součástí komunikace armády. Místo toho se ale řešily otázky o kompetencích i respektu k ústavě. Některé kroky státních institucí v dnešní době už nepůsobí jako standardní administrativní rozhodnutí. Mnohdy to lidé vnímají spíš jako důsledek politických (či osobních) sporů. Nejnovějším případem je zablokovaný rozhovor s Petrem Pavlem, který měl být součástí armádního podcastu Kamufláž. Rozhovor nikdy nevyšel Podcast vznikl přímo na Pražském hradě a původním záměrem bylo, aby přiblížil prezidenta nejen jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale také jako normálního člověka. Připravený díl byl naplánován ke zveřejnění začátkem dubna, přesto se ale k veřejnosti nedostal. Podle informací z armádního prostředí došlo k zásahu ze strany Ministerstva obrany České republiky, které zveřejnění zastavilo. Důvody mají souviset s aktuálním napětím mezi vládou a Hradem. „Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ uvedl pro Aktuálně jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Armáda mezi politikou a ústavou Zásah do komunikace armády vyvolal mnoho otázek a naštvaných postojů. Ozbrojené síly by podle mnohých názorů měly zůstat mimo politické spory, zvlášť pokud jde o prezentaci prezidenta, který je podle ústavy jejich nejvyšším velitelem. Jenže prezident není v tomto kontextu úplně běžným politickým aktérem, ale klíčovou součástí velení armády. Omezování jeho mediálního prostoru ze strany ministerstva tak působí přinejmenším zvláštně.