Sedmdesátiletá babička jejího manžela je všemi příbuznými považována za autoritu. Jejímu názoru naslouchají všichni – od starších členů rodiny až po vnoučata a pravnoučata. Babička je nejstarší, takže je ze všech nejmoudřejší.
To si však myslí všichni mužovi příbuzní, včetně jeho manžela. O jaké moudrosti však mluvíme? Je to čistá manipulátorka, která hraje na city. Nedávno řekla: “Nikam tě nepustím, dokud nesníš moje tvarohové koláčky.” Moje babička žila celý život pro potěšení.
Z vyprávění svých příbuzných jsem se dozvěděla, že naše Antonina Pavlovna byla už v mládí taková panovačná a drzá. Vždycky vyžadovala jen to nejlepší pro sebe, nedbala na potřeby druhých, nerespektovala názory dospělých, nepomáhala tchyni a hlavně nedělala domácí práce.
S přibývajícím věkem získávala stále větší moc, protože mnoho lidí automaticky považuje starší lidi za moudré a zkušené bez ohledu na jejich životní cestu. Svého času Antonina zakázala svému synovi, tedy mému tchánovi, mít druhé dítě. Proč? “Jedno už máš. Věnuj mu veškerou svou energii, rozvíjej ho a pěstuj.” Vtipné na tomto příběhu je, že nikdo neodporoval.
A svému muži zakázala přijmout daču, kterou dostal za desítky let práce ve stejné firmě. “Jsme přece městští lidé – rajčata a rybíz si můžeme koupit v obchodě.” A jak bychom teď na té dače vydělali… Vraťme se tedy k původnímu příběhu. Jednoho dne mě manžel požádal, abych s ním jela k jeho babičce pro nějaké nářadí.
Slíbil, že se nezdržíme dlouho – vyzvedneme nářadí a vrátíme se. Jdeme! Celý den mi byla babička v patách. Když jsem dostávala zprávy nebo mi volali na telefon,Považovala za svou povinnost zjistit, od koho jsou.
Z nějakého důvodu byla babička přesvědčená, že se jí musím zodpovídat. To je ale moudrá žena! Je to jen hloupá stará píča! Když jsme se chystali odejít, začala tikat: “Přestaň! Neodejdeš, dokud nesníš všechny tvarohové koláčky.
Když jsem jí řekla, že jsme se před odjezdem pořádně najedli a že mám alergii na sýr, rozčílila se: “Kvůli komu jsem stála v šest ráno u plotny? Nic takového jako alergie na sýr neexistuje. Kromě toho je zde sýrů velmi málo.
Je také domácí, ne váš a kupovaný s nějakou alergií. Čím dřív začneš, tím dřív skončíš. Muž se posadil jako mlsoun, vzal příbor a začal jíst. Své pozice jsem se nevzdal. Ale nakonec jsem se vyhnula tomu, aby mě na zpáteční cestě odrovnala manželova věta: “Mohl bys to z úcty k ní aspoň zkusit.
