Hned po práci spěchala Olesja do školky vyzvednout svou pětiletou dceru. V první chvíli si všimla, že holčička má špatnou náladu, ale rozhodla se zkontrolovat všechny domy. Večer, když ukládala dceru do postele, si Olesja všimla oteklého červeného oválu na stehně dítěte.
Když se podívala blíž, zjistila, že je to známka po zubu. -“Co je to, Natašo?” zeptala se matka znepokojeně. – “To mě kousla Julie. Ona kousne každého, někdy i dvakrát. -Řekla jsi to učitelce? -Ostatní to řekli. Vira Fedorivna ji postavila do kouta.
Vyšla ven a udělala to znovu. -Dobře, drahá, uklidni se, já si s paní učitelkou promluvím sama. Olesja ošetřila oteklé místo mastí, přečetla dívce pohádku a ta klidně usnula. Ráno se Olesja setkala s Věrou Fedorovnou.
– “Nevím, co mám dělat. Kolikrát jsem Julii prosila, aby to nedělala, vysvětlovala, ale je to k ničemu. -Mluvila jsi s jejími rodiči? -Ano, víc než jednou. Ale ani tady to není k ničemu. Jejich rodina není moc šťastná. Chápeš? -Nechápeš co? Že nějaký chuligán může jen tak pokousat děti ve skupině? Večer, když Olesja rozplétala dceři copánky, s hrůzou zjistila, že drží celý pramen dceřiných vlasů. -Natašo, co se zase stalo?
“Máš vytrhaný obrovský pramen vlasů!” – To je zase Julie. Dneska byla v tělocvičně, tak mě tahala za vlasy. V tu chvíli vešel do pokoje Natašin otec. Olesja mu všechno řekla: – Ta Julka má copánky? -Ano.
Ráno přišla Nataša se svým otcem do skupiny. V tu chvíli přišla Julie s matkou. Muž odhodlaně přistoupil k Julii. -“Pojď sem. Kde máš copánky? Dívka se překvapeně podívala na svého velkého strýce. A nebylo jasné, kde se vzaly nůžky, kterými jí okamžitě zkrátil vlasy. Julie ještě nic nechápala a její matka začala zuřivě křičet. Ale tím to neskončilo. Natašin otec se k dívce naklonil a zlým hlasem řekl:
“Jestli zjistím, že jsi někoho kousla, tahala nebo uhodila, přijdu a uříznu ti uši. Poslední scéně přihlíželo několik dalších rodičů, kteří přivedli své děti, ale z nějakého důvodu se Julie a její matky nikdo nezastal. Od toho dne kousání a tahání za vlasy v této skupině ustalo…
