Babička Anna si uvědomila, že se blíží konec. Prodala celou svou domácnost a peníze vložila do obálky s dopisem pro své děti. A šla si lehnout…

Babičce Hanně už táhne na devadesát. Je to stále silná stará dáma. Její manžel zemřel před pěti lety. A její děti už dávno odešly do různých měst a vesnic. Po pohřbu svého otce ji už nepřišly navštívit.

Jen jí volaly a vyptávaly se na její zdraví a život. Babička Hanna posílala svým dětem a vnoučatům dárky při každé příležitosti. Jednoho dne však Taras, sousedův syn, který Hannině dceři doručoval balíček, vrátil ho neporušený: “Babičko Hanno, vaše dcera odmítla dárek přijmout. Řekla, že ve městě je spousta takových věcí. Požádala mě, abych jí nic neposílal.

Ale Hannina domácnost je silná. Vždycky má víc zeleniny, vajec a mléka, než by mohla sama sníst. Tak všechno rozdává sousedům. Zejména těm, kteří mají hodně dětí. A všichni ve vesnici byli babičce Anně vděční a měli ji rádi a vážili si jí. Když se babička Hana cítila špatně, zavolala na své děti: “Moji milí, pojďte ke mně.

Zdraví se mi podlamuje. Třeba mě někdo z vás vezme k sobě. Její děti však za maminkou nespěchaly. Vymlouvaly se na své záležitosti. Hanna prodala všechna svá zvířata. Všechny peníze dala do obálky, položila ji na stůl, napsala dopis dětem, vložila ho do obálky, pak se umyla a šla spát.

Teprve o tři dny později sousedé, znepokojení Hanninou nepřítomností, vstoupili do jejího domu. Babičku Hannu doprovázela celá vesnice. Mnozí na ni vzpomínali jen v dobrém. Jejím dětem, které přijely den po pohřbu, byl předán dopis a peníze. V dopise stálo: “Mé milované děti. Mám vás všechny moc ráda.

Až tu nebudu, držte se navzájem. Peníze, které zůstaly v obálce, si rozdělte rovným dílem. Prodejte dům a peníze si rozdělte rovným dílem. Ikony si vezměte pro sebe. Vždy mi pomáhaly, když jsem se modlila. Vždycky milující maminka”.

Související Příspěvky

Rozhovor s prezidentem měl být běžnou součástí komunikace armády. Místo toho se ale řešily otázky o kompetencích i respektu k ústavě. Některé kroky státních institucí v dnešní době už nepůsobí jako standardní administrativní rozhodnutí. Mnohdy to lidé vnímají spíš jako důsledek politických (či osobních) sporů. Nejnovějším případem je zablokovaný rozhovor s Petrem Pavlem, který měl být součástí armádního podcastu Kamufláž. Rozhovor nikdy nevyšel Podcast vznikl přímo na Pražském hradě a původním záměrem bylo, aby přiblížil prezidenta nejen jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale také jako normálního člověka. Připravený díl byl naplánován ke zveřejnění začátkem dubna, přesto se ale k veřejnosti nedostal. Podle informací z armádního prostředí došlo k zásahu ze strany Ministerstva obrany České republiky, které zveřejnění zastavilo. Důvody mají souviset s aktuálním napětím mezi vládou a Hradem. „Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ uvedl pro Aktuálně jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Armáda mezi politikou a ústavou Zásah do komunikace armády vyvolal mnoho otázek a naštvaných postojů. Ozbrojené síly by podle mnohých názorů měly zůstat mimo politické spory, zvlášť pokud jde o prezentaci prezidenta, který je podle ústavy jejich nejvyšším velitelem. Jenže prezident není v tomto kontextu úplně běžným politickým aktérem, ale klíčovou součástí velení armády. Omezování jeho mediálního prostoru ze strany ministerstva tak působí přinejmenším zvláštně.