Šestiletá dívka překvapila své únosce jedinou otázkou. Tady je, na co se jich zeptala a co jí zachránilo život.

Veronika vychovávala svou dceru téměř od narození sama. Manžel ji opustil kvůli jiné ženě, opustil je a nestaral se o ně. Světlana byla velmi poslušné dítě.

Zdálo se, že chápe, že její matka potřebuje její pomoc. V šesti letech byla velmi samostatná. Vždy poslouchala svou matku a dělala vše, co jí řekla. Koneckonců její matka byla její máma i táta.

Potřebovala vydělávat peníze, aby mohli z něčeho žít. A Svitlana to ve svých šesti letech dokonale pochopila a po matce nic nepožadovala. Jednoho dne šla Svitlana ze školy domů, když ji oslovili mladí lidé.

Dívka a chlapec Svitlaně řekli, že její matka odešla ke kadeřníkovi, a požádali ji, aby s nimi počkala, než se vrátí. Chlapec a dívka zároveň Svitlanu pevně objali. Svitlana okamžitě pochopila, že je matka nemůže poslat pryč, že se něco děje.

A nečekaně se mladých lidí zeptala: -Co mi poslala matka? Chlapec i dívka byli zmatení a nevěděli, co jí odpovědět, a ona okamžitě pustila ruku a začala utíkat a křičet. Křikem chtěla upoutat pozornost kolemjdoucích, aby ji mladíci nesledovali a ona mohla utéct k matce. Ještě že její maminka pracovala nedaleko, a tak se jí podařilo dostat se k ní. Toho dne se Sveta těch lidí zbavila, protože udělala to, co ji naučila maminka.

Ta jí vždycky říkala, že se má v takových situacích vždycky ptát, jak jí to matka předala. Pokud jsou to matčiny kamarádky, určitě znají odpověď.

A pokud odpověď neznají, jsou to cizí lidé, kteří se ji snaží někam nalákat. V takovém případě musí utéct a hlasitě křičet, aby ji nechali na pokoji. To dívka udělala. Je dobře, že se na tom matka s dcerou dohodly. Máte vy a vaše děti takové dohody? Koneckonců vždy musíte vymyslet plán, jak své děti před takovými nepříjemnými situacemi ochránit. Neví se, co by se jí mohlo stát, kdyby ji to matka nenaučila.

Související Příspěvky

Rozhovor s prezidentem měl být běžnou součástí komunikace armády. Místo toho se ale řešily otázky o kompetencích i respektu k ústavě. Některé kroky státních institucí v dnešní době už nepůsobí jako standardní administrativní rozhodnutí. Mnohdy to lidé vnímají spíš jako důsledek politických (či osobních) sporů. Nejnovějším případem je zablokovaný rozhovor s Petrem Pavlem, který měl být součástí armádního podcastu Kamufláž. Rozhovor nikdy nevyšel Podcast vznikl přímo na Pražském hradě a původním záměrem bylo, aby přiblížil prezidenta nejen jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale také jako normálního člověka. Připravený díl byl naplánován ke zveřejnění začátkem dubna, přesto se ale k veřejnosti nedostal. Podle informací z armádního prostředí došlo k zásahu ze strany Ministerstva obrany České republiky, které zveřejnění zastavilo. Důvody mají souviset s aktuálním napětím mezi vládou a Hradem. „Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ uvedl pro Aktuálně jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Armáda mezi politikou a ústavou Zásah do komunikace armády vyvolal mnoho otázek a naštvaných postojů. Ozbrojené síly by podle mnohých názorů měly zůstat mimo politické spory, zvlášť pokud jde o prezentaci prezidenta, který je podle ústavy jejich nejvyšším velitelem. Jenže prezident není v tomto kontextu úplně běžným politickým aktérem, ale klíčovou součástí velení armády. Omezování jeho mediálního prostoru ze strany ministerstva tak působí přinejmenším zvláštně.