S manželem jsme sehnali peníze na byt a já se začala poohlížet po nabídkách. Když se to ale dozvěděla manželova matka a sestry, veškerá touha po koupi zmizela. Seděla jsem se slzami v očích.
V pětadvaceti letech jsem se vdala za muže, o kterém jsem si myslela, že je pohledný, inteligentní a pozorný. Žili jsme šťastně až do chvíle, kdy jsem potkala jeho maminku a tři starší sestry. Představte si, že máte špatný vztah s tchyní. Měla jsem hned čtyři tchyně.
S manželem jsme kupovali byt. Stalo se, že jsem ušetřila víc než on. Protože jsem nemusela pomáhat svým třem sestrám. Když jsme s manželem našetřili kulatou částku, začali jsme vybírat byt ke koupi. Samozřejmě na úvěr.
Manžel se na byty díval nerad, považoval to za nudnou práci, a tak celou záležitost svěřil mně.
Tchyně nás pozvala k sobě. Oslavovali jsme promoci nejmladší z jeho sester.
Konečně – povzdechl si manžel – teď už jí nebudu muset každý měsíc posílat peníze.
U stolu jsme si povídali o našem bytě.
Tchyně:
– Co s tím bytem, synu? Chystáš se ho koupit? Doufám, že velký. Nemáme tu dost místa.Manžel:
– Mami, nerad hledám byt. Nechal jsem to na Marii. Je v tom lepší.
-Cože? Nech mě, ať ti vyberu byt. Ona si vybere tak, aby jí to vyhovovalo, ale co my?
Pustila jsem vidličku, přestala jíst a ohromeně se na ni podívala. Na což ona odpověděla:
– Na co se to díváš? Takhle to je, myslíš jen na sebe a s penězi jsi nám nepomohla ani jednou.
V hlavě mi vířilo několik myšlenek. Ty jsi ale dorota! Sedíš svému bratrovi na krku! Běž si vydělat peníze sám, místo abys bratříčkovi rozkazoval. Takové myšlenky mi vířily hlavou při pohledu na jeho sestry. Ale ani jsem neotevřela pusu, vzala jsem do ruky vidličku a mlčky pokračovala v jídle.
Manželova matka si chtěla se synem promluvit v soukromí, a tak mě nechal se třemi sestrami v jedné místnosti. Dvě minuty bylo ticho. Ozvala se jen prostřední sestra Julie:
– Maria, podej mi sůl. Pak se ozvala Kasia To já si vyberu byt. Protože tam budeme bydlet i my.
Snažila jsem se ovládnout a tiše jí odpověděla:
– Kdo vybral peníze na byt, ten rozhodne.
A pak se přidala nejmladší sestra : – Kdo jsi ty, abys utrácel naše peníze? My se rozhodneme sami.
Po celou dobu tohoto dialogu jsem se snažila ovládat a nevedla jsem si špatně. Zdálo se mi, že když s nimi nebudu mluvit, všechno to přejde.
Co teď?
