Asi před 30 lety jsem se rozvedl se svou ženou. Po rozvodu jsem policii nevolal, protože se manželka s dcerou přestěhovala do jiného města. Nejprve jsem volal manželce, aby si promluvila s dcerou, ale pak jsme ztratili i ji. Zůstal jsem úplně sám. Můj osobní život se nevyvíjel dobře.
Několik let jsem se neoženil. A abych byl upřímný, ani jsem nechtěl. Chtěl jsem obnovit vztah s dcerou… Takto jsem žil sám více než 15 let. Můj život byl monotónní, nudný. Ale to až do chvíle, kdy jsem na sociální síti dostala zprávu od své dcery: “Nenávidím tě. Jak je možné, že se o nás nezajímáš?“.
Ukázalo se, že moje dcera už několik let bojuje s nemocí a nedávno podstoupila vážnou operaci… Ani jsem o tom nevěděla. Snažil jsem se pak obnovit naši komunikaci, ale vždy mi odpověděla suše a lhostejně.
O rok později jsem se seznámil s jednou ženou a rozhodli jsme se vzít.Půl roku po svatbě se nám narodil syn. Rozhodl jsem se, že se o tu radostnou novinu podělím s dcerou, ale to už jsme se pohádali: řekla, že moje žena vzala našeho syna na procházku.
Samozřejmě jsem tomu nevěřil. Pak jsem se dozvěděl, že jsem se stal dědečkem.
Požádal jsem dceru, aby mi dala přesnou adresu, abych mohl vnučku vidět. K mému velkému překvapení tak učinila. Celá rodina jsme ji šli navštívit, ale ona nám řekla, že nemáme právo ani překročit její práh.
Dlouho jsem se v noci trápil, proč na nás dcera takhle reagovala, a vzpomněl jsem si, co řekla o mé ženě. Jen tak z legrace jsem udělal test se svým synem. Ukázalo se, že má dcera měla pravdu.
Poté jsem podal žádost o rozvod. Protože můj dům byl napsaný na manželku, zůstal jsem na ulici bez ničeho. Nemám žádné příbuzné. Dcera, moje jediná příbuzná, mě nechce vidět ani slyšet. Co mám dělat? Jak mám žít a hlavně z čeho?
