Po otcově smrti si mě matka zavolala k vážnému rozhovoru. Teprve tehdy jsem pochopil, proč mě od dětství neměla ráda.

V noci mi zavolala moje mladší sestra Veročka: „Táta tu není, volala mi máma, je konec“. Telefon mi vyletěl z rukou, rozplakala jsem se a bylo dobře, že byl manžel se mnou, pevně mě s pochopením objal. Musela jsem se připravit a jít za Veruškou, je velmi citlivá, sama se s těmito myšlenkami a zprávami nedokáže vyrovnat. Myslím, že naše maminka může za to, že Věra ve svých třiceti letech neudělá krok bez rodičů nebo beze mě. Když potřebuje jít do lékárny, jde vždycky se mnou, a když si potřebuje vzít půjčku, vyřizuji všechny papíry já. Moje matka vždycky chránila svou Věru před těžkostmi života, ale se mnou to bylo jinak.

Od dětství jsem od matky cítila určitý chlad, a tak jsem se v mládí osamostatnila. Otec se však k nám oběma choval stejně dobře a teď už je pryč. I když jsme všichni dopředu věděli, že otci zbývá velmi málo času… Měl zhoubný nádor, nedalo se nic dělat. Všichni se na tuto tragédii už připravovali. Přijeli jsme s Vírou do domu mé matky. Objímala Viošku, držela ji u sebe a mně nevěnovala pozornost – byl jsem na to zvyklý. Po všech těch vzlycích matka řekla, že otec všechno odkázal Viošce. O pozůstalost jsem se nezajímala, nečekala jsem to, zvlášť když máme s manželem vlastní byt.

Když Věra konečně usnula, zavolala si mě matka k vážnému rozhovoru: “Tak ano, 42 let jsem v sobě držela tohle tajemství a už nemám sílu ho skrývat. Mlčela jsem jen proto, že mě o to požádal tvůj otec, ale teď už ti to můžu říct. Ty nejsi moje dcera. Tvůj otec, když byl mladý, přebíhal sem a tam mezi mnou a jí… vybral si ji, ale ona porodila a zemřela. Pak tvůj otec přišel za mnou s tebou v náručí… – Dobře, rozumím.

Bylo pro tebe těžké 42 let lhát, děkuji ti za to, že jsi „matka“. Teď už tě nebudu obtěžovat. Přijal jsem tu zprávu velmi klidně. Dokonce jsem se cítila ohromená, protože mi ta zpráva všechno najednou vysvětlila a objasnila. Proto se ke mně „matka“ chovala tak chladně. V jeden den jsem přišel o otce i o matku.

Související Příspěvky