Popáté v řadě porodila dvojčata. A opět dívky, otec porodil na porodním sále.

Anya byla přijata do porodnice dlouho před porodem: její těhotenství bylo v poslední fázi obtížné a lékaři nechtěli riskovat, a tak se chystala porodit ne jedno dítě, ale hned dvě.

Nastávající mamince byl nabídnut plánovaný císařský řez, ale ona opravdu chtěla rodit sama, a tak se lékaři rozhodli, že to zkusí – na operační sál by ji vždy stihli odvézt.

Anna a její manžel měli navíc smlouvu na partnerský porod a porodníci nemají rádi cizí lidi na operačním sále. Annin porod začal pozdě večer, okamžitě byl vyrozuměn její manžel, který dorazil za pouhých dvacet minut, a převezli jsme je na porodní oddělení.

Jelikož Aňa nerodila poprvé, věděla, co se od ní vyžaduje, chovala se rozvážně a rozumně a ve čtyři hodiny ráno se narodilo její první dítě.

Dítě okamžitě vykřiklo a porodní asistentka mu poblahopřála k narození první dcery. Místo obvyklé radosti se však otec přinutil k úsměvu a okamžitě se obrátil ke své ženě.

O deset minut později se narodila druhá holčička. Matka se šťastně usmívala, ale novopečený otec se rozplakal, a nezdálo se, že by to bylo z dojetí. Samozřejmě jsme měli strach, ale matka jen mávla rukou a řekla:

“Nevšímejte si ho, za hodinu se vzpamatuje. To jsou zase naše pátá dvojčata a holky. Moc si přál aspoň jednoho kluka, ale nebylo mu přáno, tak byl naštvaný.

Ale dcery má rád, takže všechno bude v pořádku.” A skutečně: když jsme druhý den sledovali před porodnicí houf rozkošných holčiček vedených tatínkem, jak přivazují balonky a křičí na maminku, že ji milují, uvědomili jsme si, že v téhle rodině je opravdu všechno v pořádku. Ale táty nám bylo líto.

Související Příspěvky

Rozhovor s prezidentem měl být běžnou součástí komunikace armády. Místo toho se ale řešily otázky o kompetencích i respektu k ústavě. Některé kroky státních institucí v dnešní době už nepůsobí jako standardní administrativní rozhodnutí. Mnohdy to lidé vnímají spíš jako důsledek politických (či osobních) sporů. Nejnovějším případem je zablokovaný rozhovor s Petrem Pavlem, který měl být součástí armádního podcastu Kamufláž. Rozhovor nikdy nevyšel Podcast vznikl přímo na Pražském hradě a původním záměrem bylo, aby přiblížil prezidenta nejen jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale také jako normálního člověka. Připravený díl byl naplánován ke zveřejnění začátkem dubna, přesto se ale k veřejnosti nedostal. Podle informací z armádního prostředí došlo k zásahu ze strany Ministerstva obrany České republiky, které zveřejnění zastavilo. Důvody mají souviset s aktuálním napětím mezi vládou a Hradem. „Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ uvedl pro Aktuálně jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Armáda mezi politikou a ústavou Zásah do komunikace armády vyvolal mnoho otázek a naštvaných postojů. Ozbrojené síly by podle mnohých názorů měly zůstat mimo politické spory, zvlášť pokud jde o prezentaci prezidenta, který je podle ústavy jejich nejvyšším velitelem. Jenže prezident není v tomto kontextu úplně běžným politickým aktérem, ale klíčovou součástí velení armády. Omezování jeho mediálního prostoru ze strany ministerstva tak působí přinejmenším zvláštně.