– “Jsem zase těhotná!” řekla moje sestra šťastně. – “Co se máš radovat, vždyť máš pět dětí,” řekla jsem. “Co když to tentokrát bude holčička, na to už jsme vyzkoušeli všechny lidové léky.
Moje sestra je vdaná už skoro deset let a porodila už pět chlapců, ale vždycky snila o holčičce, oblékala ji do krásných šatů a česala dlouhé vlasy, ale nikdy se jim to nepodařilo.
A teď je znovu těhotná. Sestra si už zvykla na porodní asistentky, na postavení matky, a jediné, co ji trápí, je, že dcera běhá po bytě.
– “Bude mít hnědé vlasy a modré oči jako já,” vykřikla šťastně. “Moje sestra a její manžel mají obrovský dům, který zdědili po rodičích. Pokud vím, mají také našetřené peníze, navíc stát dobře platí a švagr taky dost vydělává. Takže by neměl být problém uživit další dítě, zvlášť když starší děti jsou víceméně samostatné.
Mají také babičky a spoustu příbuzných, kteří jsou připraveni kdykoli pomoci. Moje sestra a její manžel čekali devět měsíců, než se konečně dozvěděli pohlaví svého nenarozeného dítěte, ale dítě se při ultrazvuku vždycky schovávalo. – “Má skromnost, je to určitě holčička,” řekla sestra.
A konečně přišel ten dlouho očekávaný den: kontrakce, porod, partnerské sestry – manžel byl u toho a držel mě za ruku. -“Gratuluji, máte zdravé, nádherné dítě. Moje sestra doufala v holčičku, ale… narodil se jí zase kluk. Muž nebyl na rozpacích, rozhodl se splnit sen své ženy.
Ve stejném týdnu byla do nemocnice přijata mladá rodička, která se vzdala své novorozené dcery. Pro všechny nečekaně hned druhý den přinesl sestřin manžel všechny potřebné dokumenty k adopci holčičky. Všichni čtyři se vrátili domů.
