Moje tchyně je rozená herečka. Hollywood po ní volá. Už jí tam unikl nejeden Oscar. Měli byste vidět, jak se chová ke svému manželovi, jak je milá a laskavá. Ale ve skutečnosti mě prostě nevidí. Při každé příležitosti, když kolem nejsou žádní odposlouchávači, vyjadřuje svůj skutečný postoj ke mně.
Když se nám s Olegem narodila dcera, její nenávist se přesunula na dítě. V době Olegovy přítomnosti předstírá, že vnučku miluje, ale jakmile odejde, dívá se na dítě jako na nejneoblíbenější bytost na světě. Neřekla jsem Olehovi, že nechci komunikovat s jeho matkou, protože jsem se bála, že mi neuvěří.
Loni na podzim jsem byl hospitalizován s leností. Když se ukázalo, že tam budu muset zůstat dva týdny, jen jsem prosila Olega, aby si vzal v práci dovolenou a postaral se o dítě.
Měla jsem velký strach nechat dítě u tchyně. Oleg souhlasil. Nemohla jsem si najít místo v nemocnici, měla jsem o dceru strach, občas jsem volala.
Oleh mi říkal, jak se jim daří, a já se uklidňovala. Rychle jsem se zotavila a nemocnice mi dovolila odejít o dva dny dřív. Rozhodla jsem se, že o tom manželovi neřeknu, ale zařídím mu překvapení. Když jsem přijela domů, slyšela jsem, jak tchyně křičí od vchodu.
Křičela na mou dceru. Okamžitě jsem zapnul diktafon. Když jsem vstoupil do domu, uviděl jsem velmi nepříjemnou scénu.
Tchyně držela dítě za tvářičky a snažila se jí do pusy nacpat nějakou nechutnou věc. Sotva to byla kaše. Dítě bylo v obličeji rudé od pláče. Dostala jsem pořádný vztek, popadla tchyni za rameno a vyhodila ji z našeho bytu.
Pak jsem dítě dlouho uklidňovala. Bylo pro ni těžké vzpamatovat se z prožitého stresu. Když jsem manželovi ukázala nahrávky a fotografie stavu dítěte, slíbil, že tchyně už nebude v našem životě.
Odpustila jsem mu jeho slib. Prostě si neuvědomil, že jeho matka svou vnučku tolik nemiluje.
