Sedmnáctiletá dívka, která ležela s mou ženou v nemocnici, těžký porod nepřežila a její syn zůstal sirotkem. Stáli jsme před volbou

Dlouho jsme s manželkou z neznámých důvodů nemohli mít dítě, lékaři si mnuli ruce: všechno bylo normální, ale nic nefungovalo.

Otěhotněla až v 36 letech, což není nejlepší věk pro otěhotnění, a tak ji pro její vlastní bezpečnost převezli do porodnice před začátkem 8. měsíce těhotenství, kde zůstala až do porodu.

Na oddělení s ní byla ještě jedna dívka, které bylo teprve 17 let. Podle lékařů měla nechtěné těhotenství, takže jsme se mohli jen dohadovat, čím si tato dívka prošla…

Byla příliš mladá a její porod byl těžký, byla chudá a nepřežila ho… dala život svému synovi… V důsledku toho zůstal chlapec sirotkem a bylo to pro něj velmi smutné. Když mi o tom manželka vyprávěla, měla slzy v očích… co na to říct, cítil jsem to stejně.

Spolu s naší dcerou, která se narodila následující den, se moje žena starala v porodnici o syna té dívky. A po propuštění, když jsme o tom celý den přemýšleli, jsme se s manželkou rozhodli, že toho chlapce musíme adoptovat.

I když proces adopce nebyl snadný ani rychlý, brzy se nám to s manželkou podařilo a nyní jsme měli dvě děti, a i když se stalo, že syn nebyl naším biologickým synem, přesto jsme ho milovali stejně jako naši biologickou dceru.

Související Příspěvky

Rozhovor s prezidentem měl být běžnou součástí komunikace armády. Místo toho se ale řešily otázky o kompetencích i respektu k ústavě. Některé kroky státních institucí v dnešní době už nepůsobí jako standardní administrativní rozhodnutí. Mnohdy to lidé vnímají spíš jako důsledek politických (či osobních) sporů. Nejnovějším případem je zablokovaný rozhovor s Petrem Pavlem, který měl být součástí armádního podcastu Kamufláž. Rozhovor nikdy nevyšel Podcast vznikl přímo na Pražském hradě a původním záměrem bylo, aby přiblížil prezidenta nejen jako vrchního velitele ozbrojených sil, ale také jako normálního člověka. Připravený díl byl naplánován ke zveřejnění začátkem dubna, přesto se ale k veřejnosti nedostal. Podle informací z armádního prostředí došlo k zásahu ze strany Ministerstva obrany České republiky, které zveřejnění zastavilo. Důvody mají souviset s aktuálním napětím mezi vládou a Hradem. „Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ uvedl pro Aktuálně jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Armáda mezi politikou a ústavou Zásah do komunikace armády vyvolal mnoho otázek a naštvaných postojů. Ozbrojené síly by podle mnohých názorů měly zůstat mimo politické spory, zvlášť pokud jde o prezentaci prezidenta, který je podle ústavy jejich nejvyšším velitelem. Jenže prezident není v tomto kontextu úplně běžným politickým aktérem, ale klíčovou součástí velení armády. Omezování jeho mediálního prostoru ze strany ministerstva tak působí přinejmenším zvláštně.