Když Nastia dokončila první ročník, rozhodla se navštívit rodiče na prázdniny. Ano, všichni její příbuzní na ni byli pyšní. -“Jaká jsi šikovná holka! Dokázala jsi to! Vystuduješ, najdeš si práci, věrného manžela. Jednoho dne se Nasťa cítila velmi špatně. Myslela si, že se otrávila, ale brzy se jí hlavou začaly honit myšlenky na možné těhotenství.
“Ale co škola? Jak bude reagovat přítel?” Maksym byl o pět let starší než Nasťa. Druhý den ráno se Nasťa rozhodla, že pojede na kontrolu do sousedního města, aby se vyhnula pomluvám a spekulacím. –
“Jste v šestém týdnu těhotenství, gratuluji,” řekl lékař. Nasťa nemohla uvěřit tomu, co se děje. Co teď měla dělat? Musela jít do školy a máma s tátou by to nepochopili, nejspíš by ji vyhodili z domu, a Maxim tam nebyl, aby se o to podělil. Maxim vždycky Nasťě sliboval, že bude jeho ženou.
Ale i tak to bylo nějak vzrušující. Po několika pokusech Maxim konečně zvedl telefon. -“Miláčku, mám pro tebe velmi důležitou zprávu. Jsem těhotná!
Co mám dělat, jak to mám říct rodičům? Co mám dělat dál? – “Co se děje, miláčku? Uklidni se! Ve své situaci se nemůžeš bát. Zítra za tebou přijedu, promluvíme si s tvými rodiči a pak určitě podepíšeme smlouvu. A Maksym skutečně přijel – s obrovskou kyticí růží v rukou.
Seznámil se s dívčinými rodiči a okamžitě si ji oblíbil. O několik dní později se vzali a o osm měsíců později se jim narodila krásná dvojčata. Nastini rodiče byli šťastní. Poté, co strávila nějaký čas se svými dětmi, vystudovala univerzitu. Maxim pracuje a plně podporuje rodinu. Ukazuje se tedy, že v životě není nic nemožné.
