Marianě už bylo čtyřicet. Na svůj věk byla krásná, vzdělaná a dobře vychovaná, ale osobní život jí nikdy nevyšel. Nikdy se nevdala. Rozhodla se však, že o své ženské štěstí už přišla, ale mateřského štěstí se vzdát nechtěla a chtěla mít pro sebe dítě. S penězi neměla žádné problémy. Pracovala jako právnička v dobré firmě.
Zaplatila si zákrok umělého oplodnění. Protože byla zdravá, vše se podařilo napoprvé. Žena se bála, že nebude schopna porodit sama, a tak trvala na císařském řezu. Po devíti měsících se narodil malý Makar, který byl Marianě podobný jako dva hrášky v lusku. Její dlouholetý obdivovatel poznal, že Mariana porodila syna.
Michail miloval Marianu už deset let, ale ona ho tvrdošíjně ignorovala. Rozhodl se k zoufalému kroku a přijel se svými příbuznými za mladou matkou do nemocnice. Vzal s sebou kytici růží a diamantový prsten. Muž poklekl na jedno koleno. – “Má drahá, staň se mou ženou a já ti slibuji, že tě i tvého syna budu milovat do konce života.
Žena byla pohledem dojata a dala svůj souhlas. Vzali se. Michail přijal Makara za svého. Po narození syna se Marianin život dramaticky změnil. Stala se z ní šťastná matka a manželka. O čtyři roky později se manželům narodila také společná dcera. Proč ho tolik let ignorovala?
