“Sejde z očí, sejde z mysli” – to se říká, když se milenci rozejdou. Bohužel vzdálenost může způsobit, že se vytratí i mateřská láska. Alespoň to se stalo mé matce. Byly mi teprve tři roky, když matka odjela za prací do Turecka. Maminka mi samozřejmě velmi chyběla, ale neustále mi posílala peníze a s kamarádkami si posílala báječné dobroty. O dva roky později se maminka vrátila. Bylo to požehnání. Brzy se ukázalo, že matka přijela jen proto, aby se rozvedla s mým otcem. Měla vlivného nápadníka a hodlala se za něj provdat. Otec se jí zeptal, jaké má se mnou úmysly. Maminka byla trochu v rozpacích, ale řekla, že si mě nemůže odvést, protože si to Faruch nepřeje. Tátu to potěšilo.
A já jsem moc nechápala, proč by máma měla jít k nějakému cizímu Faruchovi, který mě stejně nechtěl. Bylo to velmi nepříjemné, ale ještě jsem nechápala, že to znamená úplný rozchod s matkou. A přesně to se stalo. Matka odešla a my už o ní nic nevěděli. Nevolala, nezajímala se o nás. Jen na moje narozeniny mi posílala přáníčka přes internet a sto eur. Možná kdyby se to nestalo, bylo by to pro mě jednodušší. Koneckonců každá její připomínka byla zároveň připomínkou toho, že mě nepotřebuje. Když mi táta řekl, že se chce oženit, měla jsem strach. Bylo mi už deset let a samotné slovo macecha ve mně vyvolávalo smutek. Ale dostala jsem skvělou macechu. Teta Nina mi dala tolik vřelosti a lásky, které jsem od vlastní matky nikdy nedostala.
Ani po narození mladšího bratra se její postoj ke mně nezměnil. A jednoho dne mi matka konečně zavolala. Byl to šok. Nějak se dozvěděla, že se budu vdávat, a zavolala mi, že chce přijet a zorganizovat mi svatbu vlastníma rukama, aby všechno udělala na jedničku. Představila jsem ji společně s tetou Ninou a uvědomila si, že její přítomnost na svatbě by byla naprosto nevhodná. Ani já jsem od ní nechtěla přijmout žádnou pomoc. To jsem jí také řekla. Máma mi začala vyprávět, že má od Farukha dva syny, že jsou to prostě báječní kluci a že by chtěla jít s nimi. To mě vůbec nezajímalo. Nicméně ani já jsem nebyl. Koneckonců se během celého rozhovoru na nic neptala na mě, jen na sebe a své touhy. Přerušil jsem tok její řeči a požádal ji, aby mě už nikdy neobtěžovala.
