Je mi 61 let, manžel je o několik let starší. Bydlíme v malém bytě ve městě. Nejstarší dcera je v zahraničí, nejmladší v hlavním městě. Má už dvě děti.
Bohužel na začátku letošního léta mi zemřela maminka. Otec zůstal na vesnici, úplně sám. Problém je v tom, že otec potřebuje péči, kterou v posledních letech svého života potřebovala moje matka.
Mému otci je nyní 85 let. Mohu říci, že není prakticky schopen sám nic dělat. Nemohu si otce odvézt: náš byt je velmi malý. Na vesnici se také přestěhovat nemohu: není tam žádná občanská vybavenost, neteče tam teplá voda, záchod je venku.
Možná kdybych byla o 20-30 let mladší, šla bych na vesnici bez problémů. Ale teď už také nejsem mladá. Navíc brzy budeme s manželem potřebovat pomoc a podporu.
Takže bychom se měli starat o své zdraví, jak jen to jde. Jedinou možností je najít pro mého otce pečovatelku. Problémem tohoto řešení však je, že mě všichni vesničané odsuzují a šeptají si mezi sebou, jak špatná jsem dcera. Ale já přece nepošlu svého otce do pečovatelského domu s příšernými podmínkami!
V čem je problém? Nevím, jak mám za otcem každý den jezdit padesát kilometrů. Ale teď musím myslet na svou rodinu a názory lidí mě opravdu nezajímají.
