Nedávno se mé ženě narodil syn. Dítě bylo velmi žádoucí, takže jsem byl naprosto nadšený. Když mi dítě ukázala přes okno, byl jsem připraven plakat štěstím.
Mluvili jsme spolu po telefonu a ona zněla rozrušeně, ale já jsem tomu tehdy nevěnoval pozornost. Pak k nám vyšla s balíčkem v náručí, převázaným modrou mašlí. Dal jsem ženě květiny a ona mi dala dítě.
Byl jsem tak zabraný do dítěte, že jsem si nevšiml smutného výrazu ve tváři své ženy. Jakmile jsem se na dítě podíval, ztratil jsem řeč. Dítě mělo úzké oči!
První, co mě napadlo, bylo, že mě manželka podvádí. Ale v našem městě žádní úzkoocí lidé nejsou. S kým by mě mohla podvádět? Je tu příliš mnoho otázek a žádné odpovědi. – “Možná došlo k omylu?” zeptal jsem se chabě.
Pak mě matka popadla za ruku, odtáhla mě pryč a předala dítě zpět mé ženě. – “Nataša tě nepodvedla! Máme to v genech! -Cože? -Nataša mi zavolala přímo z porodnice a řekla mi, že dítě je úzkooké! “Tvůj pradědeček se právě oženil s Číňankou, takže čas od času mohou takové geny do naší rodiny proklouznout! Máma mi ukázala starou fotku, na které je můj pradědeček s Číňankou. Vydechla jsem úlevou. Bylo dobře, že mi všechno řekli včas.
