V mém životě se stal zajímavý příběh. Když jsem zjistila, že jsem svého manžela podvedla, a to jeho vlastní vinou, nevěděla jsem, co mám dělat. S Andrejem jsme se brali, když mi bylo třicet a jemu jednatřicet. Andrej už byl neúspěšně ženatý, ale dávno se rozvedl. Se svou bývalou ženou neměl žádné děti. Já jsem se vdávala poprvé.
Můj manžel měl bratra dvojče, Ihora. Byl také rozvedený, ale měl dvě děti: chlapce a dívku. Moc jsem si přála děti a často jsem o tom manželovi říkala. Nepoužívali jsme ochranu, ale neotěhotněli jsme. Moc jsem se tím netrápila, protože nám nebylo osmnáct let, nestalo se všechno najednou.
Jednoho dne mi manžel zavolal z práce, že se zdrží, a požádal mě, abych na něj nečekala a šla si lehnout. Přesně to jsem udělala. Andrij přišel hodně po půlnoci, svlékl se, aniž by povečeřel, a šel si lehnout. Něžně mě políbil a řekl, že se mu stýská. Samozřejmě jsem se probudila a mezi námi se stalo to, co se obvykle děje mezi manželi v posteli.
Teď, když už všechno vím, si vzpomínám, že té noci bylo mezi námi všechno jinak. Tehdy jsem to přičítala tomu, že jsem byla ospalá, ale teď už chápu proč. Ráno manžel odešel do práce dřív, než jsem se probudila. Pak už všechno probíhalo jako obvykle, až na to, že mi kvůli tomu zpoždění začalo rychleji bít srdce.
Třesoucíma se rukama jsem si vzala test a uviděla jsem ty dva ceněné proužky. Andrej byl velmi šťastný, když se dozvěděl, že se stane otcem. Staral se o mě.
Narodil se nám syn Jaroslav. Andrej navrhl, aby se kmotrem našeho chlapce stal jeho bratr Igor. Neměl jsem důvod odmítnout, i když jsme si nebyli příliš blízcí. Jaroslav vyrůstal zdravý a inteligentní.
Od dětství byl velmi podobný svému otci. Můj syn se dobře učil a po škole nastoupil do ústavu. Ve čtvrtém ročníku nás seznámil se svou snoubenkou a rozhodl se oženit. Nám to nevadilo: právě jsme dostavěli nový družstevní byt a chystali se stěhovat, takže jsme měli kde bydlet.
Když jsem se balil na stěhování, rozhodl jsem se všechno projít a vyhodit úplně všechno nepotřebné, co jsem za ta léta nashromáždil. Při třídění papírů jsem našla několik manželových starých lékařských potvrzení. Abych pochopila, zda jsou užitečné, nebo ne, začala jsem číst jejich obsah.
Jednalo se o nějaká lékařská vyšetření a každé z nich bylo zakončeno diagnózou neplodnosti. Nemohla jsem pochopit, proč mi o tom Andrij nikdy neřekl a jak se mi podařilo porodit dítě s neplodným manželem. Připravovala jsem si dotazy a otázky na příjezd manžela.
Andrij se nejprve otázkám vyhýbal, mluvil o nějakém “zázraku”, a pak, když nevydržel můj nátlak, se přiznal k tomu, co udělal. Ano, byl zcela neplodný. Jeho první žena ho opustila právě z tohoto důvodu. A také proto, že jí nabídl, aby porodila jeho dvojče. No, co na tom, vždyť mají stejnou krev. Bývalá manželka byla slušná žena a odmítla spát s manželovým bratrem.
Andrij si opravdu přál zažít otcovství, a tak se po svatbě rozhodl napravit všechny chyby, které udělal se svou první ženou. O své diagnóze mi neřekl a tajně mi do postele uložil svého bratra. Všechno to vyšlo. A já bych nikdy nic netušila, kdybych nenašla ty papíry.
Potřebovala jsem ty informace strávit. Tiše jsem se sbalila a odešla. Bloudila jsem po parku a nemohla si uvědomit, že jsem nevědomky zradila vlastního manžela. Chápala jsem, že Andrej to všechno nastražil pro náš společný prospěch, ale nevěděla jsem, jestli mu to dokážu odpustit.
Když jsem se vrátila domů, řekla jsem manželovi, že mu odpouštím, a už jsem o tom nikdy nechtěla mluvit. Andrij mi se slzami v očích poděkoval za pochopení. Pak už náš život pokračoval jako obvykle, už jsme o tom nikdy nemluvili, ale pohled do Igorových očí se pro mě stal problémem.
