S manželem si už několik let nemůžeme odpočinout, a to proto, že naši rodiče zneužívají naši práci. Nejenže se musíme pachtit nepřetržitě v práci, ale i na dovolené se vše opakuje. Moje matka a tchyně vědí, kdy s manželem jedeme na dovolenou.
V té době sepíší seznam věcí, které musíme s manželem udělat. Obvykle tento seznam obsahuje věci jako sázení brambor, natírání plotu, kutilství na zahradě, opravy, ale mým “oblíbeným” je zavařování. S manželem kompoty a zavařeniny nejíme, ale tchyně si myslí, že bych je měla umět správně připravit.
Pokaždé, když něco udělám špatně, stojí nade mnou a křičí na mě: “Ty nic neumíš. Jsi mojí snachou už pět let a neumíš udělat ani obyčejný kompot. To je v pořádku, to je v pořádku.
My tě to naučíme,” zabručí tchyně. Nejvíc mě štvalo, že moji rodiče s tchyní souhlasili. “Máma mi pořád vyčítá, že vedu divoký životní styl. Měla na mysli, že chodím jen do práce a na nákupy.
Letos jsme se rozhodli, že to budeme dělat jinak. Odjeli jsme na dovolenou, aniž bychom o tom řekli rodičům. Zamluvili jsme si venkovský dům. Chtěli jsme si s manželem užít pěknou dovolenou.
Rozhodli jsme se, že to rodičům řekneme na poslední chvíli. Když se naše matky dozvěděly, že jedeme v létě pryč, okamžitě si z nás začaly dělat legraci a snažily se na nás tlačit, abychom je litovali. ‘Dcero, kdo mi bude plít zahradu?
Jsem stará dáma, potřebuji pomoc. Okna v bytě potřebují umýt,” volala do telefonu. Ve vedlejší místnosti mluvil manžel se svou matkou. Ani ona nebyla nadšená z toho, že odjíždíme s dětmi na celé léto. “Chtěla jsem udělat nějaké opravy, to víš moc dobře. Jak můžeš takhle podrazit vlastní matku?
Utratila jsem tolik peněz za stavební materiál a teď se budou jen válet na podlaze,” řekla. “Ukázalo se, že se kvůli nim cítíme s manželem provinile, ale chápu, že je to jen manipulace. Chovají se k nám jako ke spotřebitelům a tento přístup je třeba změnit. A my s manželem jsme lidské bytosti, potřebujeme žít sami za sebe a ne pořád řešit problémy jiných lidí.
