S bratrem jsme od sebe tři roky, je starší než já. Před několika lety se oženil a přestěhoval se s manželkou do pronajatého bytu. Žijí si dobře, i když nikdy nemají žádné peníze.
Bratr pracuje jako taxikář, po otcově smrti zdědil ošuntělou Volhu, a tak se živí tím, že s ní jezdí. Bratrova hlavní práce spočívá v přijímání zakázek na opravy obytných domů. Nemá pevný plat: když dostane zakázku, dostane peníze a naopak. Proto to mají s manželkou těžké. Občas si mohou za to, že nemají peníze. Jednak je utrácejí za nejrůznější nesmysly.
Klidně si objednají pizzu, rohlíky, utrácejí za drahé oblečení a pomůcky.
Můj bratr je také sázkař. Celkem mohou utratit jeden plat za týden. Za druhé, nemají vlastní dům a čekají už třetí dítě. Jak se říká, rozmnožují se zbrkle. Žiji s matkou a pracuji na dvou místech. Nakupuji potraviny a platím za služby, protože celý matčin důchod jde na mého bratra. Máma si myslí, že žádnou pomoc nepotřebuji.
Jsem samostatná holka, ale pro bratra, který má rodinu, je to těžké. Já s tím nesouhlasím. Například šetřím peníze na vlastní byt, je pro mě těžké stíhat platit všechny účty za energie a šetřit. Hodně šetřím, abych dosáhl toho, co chci. Vystačím si se starým telefonem, ale bratrova žena ho rozbije o zeď, ale vezme si nejnovější model super telefonu na úvěr. Nedávno mi bratr volal.
Chtěl si ode mě půjčit peníze na zahraniční zálohu. S klidem jsem mu řekl, že ne, protože by mi to nevrátil.
Chci si koupit byt pro sebe. Můj bratr se urazil a všechno řekl matce. Matka mě začala přemlouvat, abych mu ty peníze dala. Vysvětlil jsem jí, že se mi sotva podařilo našetřit a že nemám v úmyslu dát tak velkou částku zadarmo.
Musíš mu pomoci, i když peníze nevrátí. Proč mu ty peníze nedáš a já na tebe ten byt přepíšu? Až odejdu, budeš se o něj starat ty,“ navrhla matka. Tak velkorysou nabídku jsem odmítla, protože mi nepřipadalo správné čekat, až se matka vzdá bruslení.
Matka vzala mé rozhodnutí na vědomí. Teď mě z domu vystěhovali, protože se k mámě nastěhoval můj bratr s rodinou. Chápete, aby se jim lépe šetřilo. Nikoho nezajímá, že nemám kam jít. Máma říkala, že mám peníze, takže se neztratím, a bratr se mnou vůbec nemluví. Abych byla upřímná, necítím se provinile. Udělala jsem to, co jsem považovala za správné.