Jednou chtěl Anton oslavit narozeniny na venkově, ale matka mu to zakázala. Řekla, že dača není na dovolenou, že je třeba sázet obilí a pracovat na dače. Pracovali tam, ale úrody se nedočkali. Všechno odvezla na trh a peníze si vzala jen pro sebe. Anton už toho měl všeho plné zuby. Anton s manželkou daču koupili a teď o všem rozhodovali sami.
Během sklizně je však čekalo obrovské překvapení.
Při jedné příležitosti plánoval Petr oslavit své narozeniny na pozemku na venkově, ale jeho matka byla proti. Argumentovala tím, že pozemek je určen k práci, ne k oslavám – musí se tam sázet rostliny a sklízet úroda. Tvrdě tam pracovali, ale nikdy si neužili úrody. Tchyně vše odvezla na trh a peníze z jejich prodeje si nechala jen pro sebe. Petr už toho měl dost. Se svou ženou Barbarou si koupili vlastní pozemek a nyní o všem rozhodovali sami.
– Proč jste prodali svůj pozemek? – zeptal se Piotr.
-Anna si chce koupit auto, musela jsem jí pomoci – odpověděla její matka.
(Ania je Piotrova mladší sestra, byla už vdaná, měla vlastní pozemek a velký byt ve městě).
-Tak jdi a zasaď na Anjině pozemku. Co s tím máme dělat? – navrhl Piotr.
-Nechce mě k němu ani pustit,‖ odpověděla. – Zasadila tam květiny a stará se o ně. Viděl jsem, že u ní roste plevel, tak jsem ho vytrhal a zasadil bylinky, a ukázalo se, že jsou to nějaké vzácné květiny. Po této příhodě mi Anna zakázala tam chodit. Prosím, přidělte mi záhonek.
– Ne, mami, ty jsi ten pozemek prodala Aničce, tak ji požádej o záhonek, – odpověděl Petr.
Barbaře bylo nepříjemné, že Peter takhle mluví s její matkou. V soukromí ho požádala, aby matce přidělil malý kousek pozemku na konci zahrady. Peter, jak znal svou matku, se zdráhal souhlasit, protože předpokládal, že si začne nárokovat celý pozemek. Barbara ho však nakonec přesvědčila a tchyně svůj kousek pozemku dostala.
Všechno šlo dobře, Peter a Barbara pracovali na svém kousku a tchyně na svém. Nic od ní nečekali, ale všimli si, že jim začíná mizet zelenina. Ukázalo se, že tchyně prodává na trhu nejen svou úrodu, ale i jejich.
Petr matku varoval, aby jejich zeleninu nesklízela. Přece je nesázeli proto, aby je později museli kupovat na trhu. Petr znovu promluvil s matkou a požádal ji, aby se jejich úrody nedotýkala. Ona však neposlechla. Sklízela všechna rajčata a nenechala jim ani jedno. Pak dozrály okurky, papriky a zelí – všechno zmizelo stejně jako předchozí zelenina. Petr se velmi rozzlobil a požadoval, aby mu matka dala peníze za prodanou zeleninu. Ale ona mu je nemohla vrátit, protože je už dala Annie na koupi auta. Petr se rozzuřil a začal na matku křičet a ona na něj a tvrdila, že si nezaslouží, aby se k ní takhle choval. Nazvala Petra lakomcem a sobcem. Barbara litovala, že přemluvila manžela, aby matce přidělil postel.
Sláma na hrudi se přelila, když po týdnu, kdy se na pozemek vrátili, zjistili, že všechny maliny z keřů zmizely. I přes Petrovo varování se matka neostýchala všechny plody posbírat. Peter a Barbara se rozhodli vyměnit zámky. Aniž by matku varovali, okamžitě vyměnili zámky a odešli. Druhý den brzy ráno vtrhla jeho matka do jejich bytu a křičela. Petr však neposlouchal její argumenty a vyhodil ji ze dveří.
