Před Novým rokem se můj manžel vrátil z práce. Okamžitě se ubytoval u své matky, nechal tam své věci a peníze. Umyl se tam a přespal. O dva dny později nás na pár hodin navštívil doma. Manžel přinesl dětem sladkosti a mně šálu, byl to takový novoroční dárek.
Také splatil dluhy, které si před cestou sám nadělal. Nyní žiji s dětmi v domě svých rodičů. Máme dvě dcery, jedné je jedenáct a druhé tři roky. Dříve jsme bydleli v pronajatém bytě, ale neustále nám chyběly peníze. S mladší dcerou jsem seděla na mateřské dovolené a manžel vydělával tak málo, že jsme měli sotva na zaplacení komunálních služeb a nákup jídla.
Přiznávám, že jsem manželovi mnohokrát říkala, že takhle se dál žít nedá, protože on je hlavou rodiny a musí nám zajistit slušné živobytí. Můj bratr je už mnoho let pracovně pryč a koupil si byt. Často jsem bratra žádala, aby si manžela vzal s sebou, nevadilo mu to, ale manžel nechtěl nikam jít.
A teď, v této situaci, jsem trval na tom, aby odešel. Můj bratr ho vzal do Čech na stavební práce a za víc než půl roku si tam vydělal slušnou sumu peněz, ale já ty peníze ani neviděl, protože všechny zůstaly u jeho matky.
Manžel odjel za prací koncem dubna, rodině nenechal ani korunu, první peníze, asi dva tisíce, převedl na můj účet už po měsíci. V dalších měsících počítal s tak mizivými částkami na výživu dětí, že mi nezbylo než se sbalit a jít k rodičům, kteří mě a děti celou dobu živili.
A teď se naše hlava rodiny, milující manžel a otec, vrátila na prázdniny domů, a to na celý měsíc. Nepřijel ke své rodině, ale ke své matce. Nepřijel do domu mých rodičů, kde nyní žijeme my, jeho rodina. Dokonce nám ani nehodlá pronajmout byt, protože si myslí, že já a děti žijeme dobře.
Nehodlá se ani nastěhovat k mým rodičům, alespoň pro tuto chvíli. A proč by měl? Děti jsou hlučné, pobíhají a skáčou kolem a on si potřebuje odpočinout, protože pán se hodně nadřel.
Kromě sladkostí pro děti a šály pro mě jsme od něj nic jiného nedostali. Byla jsem zaražená, protože jsem si myslela, že alespoň část peněz, které manžel vydělal, dostanu já pro děti. Ale nedostala jsem nic.
Když manžel odešel, zavolala jsem tchyni a všechno jí řekla. Ta mi odpověděla, že se nebude plést do “cizí” rodiny, syn je dospělý, ať se rozhodne sám.
S největší pravděpodobností po Vánocích půjdu podat žádost o rozvod, o výživné a plánovat budoucnost bez něj. Ale jaké byly plány před odchodem do práce, jaké byly sny? Sliboval mi byt, moře, dovolenou, kožich, dům, diamantové náušnice a prsteny, ale ve skutečnosti to bylo jinak.
S péčí o děti mi pořád pomáhala matka a on se s ní ani nebavil. Dokonce mi už prolétlo hlavou, že si možná našel novou ženu. Nakonec mě napadlo, že je možná jen unavený a potřebuje klid.
Nyní jsem si uvědomil, že muži nemohou na dlouho opustit domov. I ti nejslušnější se stávají úplně jinými. A co žena? Ta sedí a přemýšlí, přemýšlí. Můj muž se sebral a zase odešel, to byl můj vánoční dárek…..
