Před několika měsíci mi zemřela matka. Nemluvila se mnou od té doby, co jsem se oženil. Matka mého snoubence neschvalovala a řekla mi, abych ho opustila, a tvrdila, že nám nedá rodičovské požehnání.
Já jsem ji však neposlechla, protože jsem svého manžela milovala. Doufala jsem, že matka změní názor a vymění svůj hněv za milosrdenství. Bohužel se tak nestalo. Moje matka měla vždy velmi pevnou povahu, až tvrdohlavou.
Moji sestru a mě vychovávala pouze matka, která ovdověla, když jsme byly ještě malé. Matka neměla rodiče, kteří by jí pomohli, a podruhé se vdávat nechtěla a nebylo za koho.
Žili jsme na vesnici, kde bylo hodně práce, takže to matka neměla lehké. Možná proto měla tak těžkou povahu a nechtěla dělat kompromisy.
Nyní je mi 42 let a mnohokrát jsem se pokoušel s matkou usmířit. Nikdy se mi to však nepodařilo, protože až do posledních dnů se mnou matka nemluvila. Nezmínila se o mně ani ve své závěti a celý svůj majetek odkázala mé starší sestře Marii.
Mé sestře je 46 let, je svobodná a nikdy se nevdala, nemá manžela ani děti, protože se věnovala mé matce.
Maria má dobrou práci a dobře vydělává, takže náš dům změnila k nepoznání, přistavěla několik pokojů navíc.
Moje sestra je úžasný člověk. Jen je škoda, že se jí život nevydařil tak dobře. Asi taky chtěla rodinu a děti, ale poslechla matku a té se nelíbil žádný ze sestřiných snoubenců. A tak Maria zůstala sama.
Do vesnice jsem začala jezdit až po matčině smrti. Sestra nás vždycky vítala.
Mám dvě děti, dvě dcery. Nejstarší je už 21 let a bude se vdávat. Nebudu nic namítat, protože nechci opakovat chyby své matky.
Jen nevím, co bych svým dětem mohla dát, protože s manželem žijeme v malém dvoupokojovém bytě a nemáme moc peněz.
Když se moje sestra dozvěděla, že se její neteř vdává, okamžitě navrhla, aby mladí bydleli u ní.
– Dům je velký, je v něm dost místa pro všechny.
Maria říká, že část, která měla připadnout mně, dá dceři, tak to bude spravedlivé a rovnocenné.
Jednání mé sestry mě dojalo, nemyslela jsem si, že by to udělala. Děkuji své sestře z celého srdce. Chci věřit, že i pro ni bude vše v pořádku!