Její starší sestra, teta mého manžela, přišla bydlet do bytu mé tchyně. A pak tam přišel i její syn. Manželova matka teď chce žít s námi, ale já s tím nesouhlasím.

Mieszkaliśmy z mężem przez siedem lat i z teściową mieliśmy dobre relacje – w nasze życie nie ingerowała, ponieważ mieszkaliśmy osobno. Miałam za miastem prywatny dom, który został mi po mojej babci.

Alternatywa mieszkania we własnym domu, choćby i za miastem, bardzo spodobała się Andrzejowi. Od razu zabrał się do remontu, aby doprowadzić dom do należytego wyglądu i mu się to całkiem nieźle udało.

Teściowa została mieszkać w dwupokojowym mieszkaniu, ale z przyjemnością nas odwiedzała. Ciągle nas chwaliła, mówiła, że jesteśmy młodzi, że doprowadziliśmy wszystko do porządku. Ale sama mówiła, że nie chciałaby tak mieszkać, bo nie lubi ogródka i wszystkiego, co z nim związane.

S manželem jsme spolu žili sedm let a s tchyní jsme měli dobrý vztah – nezasahovala nám do života, protože jsme žili odděleně. Měla jsem soukromý dům za městem, který mi odkázala babička.

Alternativa bydlet ve vlastním domě, i když za městem, se Andrewovi velmi zamlouvala. Okamžitě se pustil do rekonstrukce, aby dům uvedl do původního stavu, a docela se mu to povedlo.

Tchýně zůstala bydlet v dvoupokojovém bytě, ale ráda nás navštěvovala. Neustále nás chválila, říkala nám, že jsme mladí a že jsme vše uvedli na pravou míru. Ale sama říkala, že by takhle bydlet nechtěla, protože se jí nelíbila zahrada a všechno kolem.

Měli jsme dceru, poctivě jsem seděla doma s dítětem sama, nedávala jsem ho babičkám, byla radost se o dceru starat a materiálně jsme si mohli dovolit žít tři roky jen z manželova platu.

A pak se náš vztah s tchyní rapidně zhoršil. Šlo o to, že se do jejího bytu nastěhovala její starší sestra, manželova teta Tereza.

– ‘Moje dcera se vdala,’ vysvětlila Teresa svůj odchod, ‘já jsem svůj byt přenechala mladým. Ať žijí odděleně.

Přišlo mi to divné, ale do těchto záležitostí jsem nestrkala nos: byt nebyl můj a lidé jsou dospělí. Brzy jsem se vrátila do práce a po krátké době jsem nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem.

Ukázalo se, že Teresa má kromě dcery ještě syna. Adam byl přihlášen v bytě, který Teresa odkázala své dceři. Několik let byl mimo domov, žil s nějakou ženou na druhém konci země, a teď se rozhodl vrátit do domova, který už tam nebyl.

Tehdy Teresa požádala švagrovou, aby ji a jejího syna na krátkou dobu pustila k sobě, než něco vymyslí. Naivní tchyně souhlasila a po několika dnech přijela i jeho žena a také se u tchyně ubytovala.

Sestra se nastěhovala do svého pokoje a druhý pokoj přenechala mladým.

Tchyně k nám jezdila stále častěji. To se mi absolutně nelíbilo.

– Často mezi nimi dochází k nedorozuměním, není klid.” Tchyně řekla: “Sestra je zvyklá, je to její syn, a já tam nemůžu.

– Máma – řekl manžel. – Vyžeň nájemníky, je to náš byt, Tereza odkázala byt dceři za tvoje peníze.

Rozhodli jsme se vzít věc do vlastních rukou a vyrazili jsme “vykopnout” rodinu manželovy tety z bytu.

– Kam půjdeme – doslova naříkala Tereza. – Adam a jeho žena jsou bez práce, v mém bytě dcera s manželem a dítětem. A Marie se také může přestěhovat k vám, náhodou máte doma spoustu místa, a navíc to pomůže vaší ženě s dětmi.

A tchyně se na mě dívá s nadějí: A možná, že opravdu půjdu k vám?

Ale proč mám bydlet u tchyně? Do mého domu se nikdo nenastěhuje, tchyně má svůj byt.

Související Příspěvky