Sama jsem vychovala dvě děti, poskytla jim dobré vzdělání, pomohla jim postavit se na vlastní nohy a zajistila bydlení výměnou vlastního a prodejem bytu po babičce, a přesto jsem nebyla pozvána na svatbu.
Naopak můj otec, který mě opustil se dvěma malými dětmi, když byl synovi pouhý rok a dceři tři roky, hrál na svatbě hlavní roli. Neplatil výživné, dokud nezasáhl soud, nenavštěvoval děti, když byly ještě školního věku, nikdy jim nekoupil ani ty nejlevnější ponožky nebo sladkosti, ale na svatbě se objevil.
Děti svého otce neviděly mnoho let. Pracoval na různých místech v zemi, jednou jako stavební dělník, jednou jako rybář. Finančně těmto ani jiným dětem nikdy nepomohl.
Na synově svatbě se však objevil se svou pátou nebo sedmou ženou a také se všemi svými dětmi z předchozích manželství. A matka tam nebyla. Nebyla tam ani starší sestra. Sestra v gestu solidarity s matkou nepřišla.
Co mohl otec synovi říci, že syn nepozval matku na svatbu? Možná budoucí snacha nechtěla na svatbě vidět svou tchyni? Syn se nabídl, že matce pomůže svatbu zorganizovat. Nejprve řekl, že to jako muž bere na sebe. Nebral však v úvahu své možnosti, protože si před svatbou koupil auto.
A nabídl matce, že buď uhradí náklady na hostinu, nebo koupí svatební šaty pro nevěstu. Náklady na obě varianty byly přibližně stejné. Matka souhlasila, že uhradí náklady na hostinu, ale pouze pro hosty z její strany.
A těch bylo 15, včetně snoubenců… těch nejbližších… Otec může náklady za svou stranu (12 lidí) uhradit sám. Strana snoubenky by mohla plně pokrýt náklady za své hosty, pokud by pozvala méně než 100 osob.
Po tomto rozhovoru syn matku již nekontaktoval a její hovory odmítal.
Minulý víkend se konala synova svatba. Všichni se bavili, tančili a já, když jsem se dívala z okna ze sedmého patra, plakala…..
