-Neměl jsem námitky proti brzkému sňatku svého syna. Victor se oženil hned po univerzitě, před sedmi lety. Irena vypráví -Já jsem samozřejmě nebyla nadšená a jasně jsem řekla: nepočítej s mou pomocí. Pokud chceš založit rodinu, buď dospělý a samostatný. Najdi si práci a byt pro sebe a svou ženu. Zajistěte své rodině dobrý život.
Irena žije v třípokojovém bytě, ale má ještě jeden byt k pronájmu. Je to klidná žena, ale žije sama pro sebe. Jednoho dne jí zavolají rodiče její snachy.
– Ukázalo se, že syn s manželkou odjeli na týden na dovolenou, do zahraničí. Děti nechali v péči rodičů snachy. Staršímu je rok a půl a mladšímu teprve několik měsíců. Svatba mě požádala, zda bych si staršího vnuka mohla vzít alespoň na pár dní k sobě. Samozřejmě jsem řekl, že ne. Nechtěla jsem na sebe brát tolik zodpovědnosti. Vnoučata jsem vídala dvakrát do roka při slavnostních příležitostech, a to na pár hodin. Natož abych si je vzal k sobě na několik dní!
– Pokud se o něj nedokážeš postarat, chápu to. Horší by bylo, kdybys souhlasila, že si dítě vezmeš, a neudělala to. Já se nezlobím. – Odpověděla dohazovačka.
-To je to, co si myslím, že by dohazovače mohlo rozzlobit. Vždycky žili s dcerou a zetěm blíž než já. Dohazovačka sehnala jejich synovi dobrou práci, pomohla jim koupit byt, auto. Neustále přespávají u dětí doma. Není dne, aby je nenavštívili. Nechápu, proč děti tolik hlídají. Vždyť už jim táhne na třicet! Nejhorší je, že si myslí, že bych je měla podporovat i já. Sebrat ze sebe a dát synovi, protože mladí potřebují víc. Ale tak to přece není! To děti by už měly pomáhat nám, ne my jim.
Irenina kamarádka s jejím chováním nesouhlasila:
-Já bych to nedokázala. Nemohla bych vyhodit syna z domu, aby šel k cizím lidem. Tím spíš, kdyby si založil rodinu. Vždyť máš tak velký byt! Ukázalo se, že mu víc než ty pomohli svině!
-Ať si dělají, co chtějí.- Irena nebyla s názorem své přítelkyně spokojená.
-Uvidíš, že ti to ve stáří vrátí.
– Těžko, půjdu do domova důchodců. Sama mi poradíš a uvidíme, jak se ti děti odvděčí.
