Její sestra nepomohla s rekonstrukcí domu svých rodičů, ale ráda by ho využila – a co dál!

Jmenuji se Maciek, s manželkou máme velkou a šťastnou rodinu. Dočkali jsme se tří dětí, dvou starších synů a mladší dcery. Mám také starší sestru, před několika lety jsme přišli o rodiče, nejprve zemřela maminka a pak ji ze žalu následoval otec. Je to pro nás bez nich velmi těžké, ale musíme mít na paměti, že máme děti, takže si nemůžeme dovolit propadat depresím. Moje sestra má také tři děti, ale všechny jsou to holky.

Rodiče nám odkázali svůj velký dům, který postavili už dávno. Aby se v něm dalo žít, musela se udělat obrovská, vlastně generální rekonstrukce. Navrhla jsem sestře, abychom si dům nechali pro sebe jako takové místo, kde bychom mohli trávit prázdniny a dovolené, a abychom ho společně zrenovovali. Koneckonců, obě máme byty ve městě a ani jedna z nás by se nechtěla stěhovat na venkov. Sestra souhlasila a já jsem si říkala, že jsme domluvené a že se o všechno postaráme co nejdřív.

Ale jakmile jsme o rekonstrukci přestali mluvit, jen abychom už konečně něco udělali, sestra s rodinou najednou začala někam mizet a vymýšlet si nejrůznější výmluvy. Nic nezaplatili, přijeli snad dvakrát a pak mi sestra přestala brát telefony úplně a nepřijela mi pomoct.

Případ byl jasný. S manželkou a dětmi jsme vše dělali sami a rekonstrukci jsme zvládli za dva měsíce prázdnin. Samozřejmě jsem všechno platil – najal jsem dělníky, nakoupil nábytek, materiál. Co jsme mohli, to jsme si udělali sami, a práce bylo hodně. Ale kdybyste ten dům viděli teď, výsledek by za tu námahu stál! Krásný zvenku i zevnitř!

Ale pak už těch pozitiv bylo méně. Následující týden, po dokončení rekonstrukce, přijela k našim moje sestra s rodinou a partou hostů na grilování. Nemohla jsem to vydržet, protože ani nezavolala, aby zjistila, jak rekonstrukce probíhá, ale nějak hned věděla, jak je hotovo! Vyhodil jsem ji i s jejími hosty a jejich masem na grilování.

Druhý den mi volala s nelibostí, že je to i její dům, protože je to dědictví po rodičích. Odpověděl jsem jí, že jí polovinu dědictví dám v penězích, ale ona nebude mít na dům nárok, případný soud bude na mé straně. Nedal jsem jí na výběr. Věřím, že mám pravdu, protože takhle se to nedělá. Nejlepší je s ničím nepomáhat a pak přijít k hotovému!

Související Příspěvky