Moje sestra má tři děti – nejstaršímu bylo nedávno pět let a nejmladšímu jsou téměř dva roky. Moje sestra žije posledních šest let velmi rušným životem, navíc o sebe přestala pečovat a vypadá mnohem starší. Nemá čas ani na to, aby se stýkala s kamarádkami, což mi dělá velké starosti, protože vidím, že se z toho brzy zblázní.
Manžel jí pomáhá jen o víkendech, přes týden musí sestra sama vařit, uklízet, žehlit, prát, chodit s dětmi na procházky, hrát si s nimi, koupat je a vůbec všechno dělat. Kvůli tomu jsem se rozhodla, že jí k narozeninám vyrobím dárek, který je pro ni stejně potřebný jako vzduch. Během slavnostní večeře jsem jí věnovala poukaz na víkendový pobyt v lázních.
Když jsem jí předal obálku a řekl jí, že ji čeká nezapomenutelný odpočinek, všichni kolem ní byli překvapeni, ale zároveň nadšeni. Pak můj švagr řekl: “Cože, já to chápu tak, že s sebou vezmeš děti, vždyť to samy nezvládnou”. Rozhodl jsem se zasáhnout: “Děti mají tebe. Můžeš se o ně postarat, zatímco tvoje žena bude odpočívat, jsou to jen tři dny. A kromě toho mají děti dvě babičky.
Tvoje máma si může vzít Pauline a Victorii a naše si může vzít Igorka. Já mám taky volno a rád si s dětmi posedím, když bude potřeba.” Všimla jsem si, že nikdo u stolu není mým darem nadšený. Dokonce i matka říkala, že jsem ten nápad nedomyslela. Ani Beátu nepustili ke slovu! Později za mnou přišla sestra a požádala mě, abych voucher vrátila.
Odpověděla jsem jí, že bych to neudělala ani za nic na světě, protože bych ji takhle nemohla opustit. Když si Beata balila kufr, přišel k ní její manžel a řekl: “Chceš opustit naše děti? Když odjedeš, možná se nebudeš mít k čemu vrátit. Odpočívej se svou rodinou, ne sama.” A tak se stalo. Samozřejmě se mu to říká snadno, protože téměř každý den opouští na deset hodin dům a tráví tento čas mezi lidmi.
Jsem na svou sestru velmi pyšná, že našla odvahu mu odpovědět: “Dokážeš dlouhodobě žít se ženou, která nemá kontakt se světem? Já se z toho asi zblázním! Už šest let jsem nechodila ven s přáteli a potřebuji těch pár dní odpočinku. A nezapomínej, že jsi otec našich dětí a máš k nim také povinnosti.” “A co ty?” zeptal jsem se. Beata v pátek odjíždí, uvidíme, co se stane, až se vrátí.
