“- Kamil čeká, že mu dám peníze na větší byt,” vypálila hned, když mě uviděla. – Říkal, že když jsem se podruhé dobře vdala, můžu si to dovolit, zvlášť když mi strýc přece jen odkázal úspory,” vyhrkla jedním dechem.
MAŁGORZATA, 62 LET
Svou starší sestru jsem neviděla přes 14 let, takže její příjezd do Polska byl pro mě důležitou událostí. Snažila jsem se její pobyt zorganizovat tak, aby si odpočinula a cítila se téměř jako doma. Téměř, protože ten domov už bohužel není. Zapnula jsem všechno do posledního knoflíku, včetně jídelníčku v souladu s dietou, kterou Ela musí dodržovat.
Bála jsem se, že se na letišti zhroutím. Ale když se Ela objevila v příletové hale, nebyla jsem jediná, kdo brečel jako bobr. Moje děti, můj bratr a jeho mladší syn, a dokonce i můj manžel nedokázali při pohledu na “tetu z Ameriky” skrýt dojetí. Ona sama prý po celou dobu letu nesundala kapesník z očí. Říkala, že i když se v letadle snažila zdřímnout, znovu a znovu se jí vracely vzpomínky a lítost, že už naše rodiče neuvidí.
Byl jsem šťastný, že jsem konečně viděl
Polovinu z nás Elizabeth nepoznala. Není divu. Když ji Rysiek v roce 2008 vzal do Států, můj Arek končil základní školu a Marta byla čerstvě po přijímání. Děti Grzesia, našeho bratra, byly ještě menší. Moje švagrová sestru také nepoznala. Až když se Ala vrhla na líbání a promluvila tím svým charakteristickým skřehotavým hlasem, Ela vyskočila:
– To jsi ty, Ale! A já už myslel, že Grzesiek má novou ženu….
– Sestro, kdo by měnil ženu za starší model? – Zařval můj bratr a rozesmál se. – Ala sice tu a tam přibrala, ale mám se k čemu tulit,” žertoval, i když se švagrové posměšky nelíbily.
První dva dny Ela spala a spala. To víte: časový rozdíl, a kromě toho nemoc zanechala své stopy.
– To víš, Basio, ta chemie tam pořád je,” lamentovala, když se druhý den odpoledne probudila.
Elizabeth bydlí u mě, protože mám nejvíc místa. A je tu zahrada – malá, protože je malá, ale ráno se můžete procházet po trávě v pyžamu. S Grześem jsme se shodli, že u Elly by bylo příliš těsno, a navíc ten hluk z ulice a výfukové plyny… Tohle není místo pro naši sestru.
Její pobyt jsme podrobně naplánovali. Nejdřív návštěvu hrobu našich rodičů, pak návštěvy rodiny, včetně cesty za bratrancem do Lodže. Pak týden v Kościelisku, kde se Ela seznámila s Ryškem… A možná, pokud nám budou stačit síly, výlet do Gdaňsku, rodného města mého švagra.
Rysiek je už sedm let mrtvý. Nejdřív ho dostala rakovina. Odešel z tohoto světa čtyři měsíce po stanovení diagnózy. Ela měla větší štěstí, i když se zpočátku léčit nechtěla. Přesvědčily ji až její dcery. Kdybych tehdy věděl, že nechce podstoupit chemoterapii, asi bych sám letěl do Bostonu, abych jí to vtloukl do hlavy.
– Vím, Basio, že jsem byla hloupá. Je sobecké to takhle vzdát. Vždyť mě holky pořád potřebují,” přiznala.
Vrátila se od Kamila velmi rozrušená
Obě neteře založily rodiny, jedna má syna, druhá právě porodila dceru, a přestože ani jedna z nich nezapojila Elu do své péče, obě potřebují její rady, blízkost matky. Naštěstí od té doby, co se Ela provdala za Dicka, se jí vrátila chuť do života.
Seznámili se v nemocnici. Dick tam pracuje jako lékař. Přesvědčil ji, aby se k němu po operaci přestěhovala. Doma by ji nenechal nic dělat. Kromě toho si může dovolit hospodyni, která chodí dvakrát týdně.
– Víš, jaký je to dobrý člověk? – Sestře se rozzáří tvář, když mluví o svém novém manželovi. – Je starostlivý, stará se o mé potřeby, pořád pro mě vymýšlí nějaké aktivity, abych nebyla smutná. A jak dobře vychází s holkami! Řeknu vám, spolu s Jolou a Agnes vymýšlely, jaký dárek mi nadělí k šedesátinám. A podívejte se! – Ukázala mi krásný přívěsek s drahým kamenem. – Ale to není všechno. Dostala jsem ještě náramek a prsten, taky s rubíny, jen ho nemůžu pořád nosit, protože mi otéká ruka. A také mi daroval zájezd do Japonska. To je úžasné, říkám ti, Baško!
Po všech těch strašných zážitcích, po smrti milovaného manžela a vlastní nemoci našla moje sestra podruhé v životě štěstí.
Alžbětin plán pobytu probíhal hladce… až do šestého dne. Elu odvezl manžel do Kamila. Tentokrát měla navštívit svého synovce sama. Kamil žije se svou ženou a malým synem v malém bytě v Powiśle. Grześ tento byt synovi poskytl, protože Kamil by si sám nemohl nic koupit, a dokonce ani pronajmout. Nemůže sehnat dlouhodobou práci, z vysoké školy odešel, když nastoupil… Ale dítě se mu narodilo rychle. Bratr to neříká nahlas, ale je vidět, že ho prvorozený syn hodně zklamal.
Z Kamilovy schůzky se Ela vrátila taxíkem, mnohem dřív, než čekala. Byla rozmrzelá a řekla, že už s námi nebude sedět, že si jde rovnou lehnout. Cítila jsem, že se sestře u našeho synovce stalo něco nepříjemného. Nemýlila jsem se.
Druhý den jsme měli jet do Lodže, a tak jsem vstala brzy, abych si vzala pár drobností do cestovní tašky. Bylo šest hodin a moje sestra, která se dosud snažila vyvalit kolem desáté, už seděla u kuchyňského stolu.
– ‘Kamil čeká, že mu dám peníze na větší byt,’ vypálila hned, když mě uviděla. – Prý když jsem se podruhé dobře vdala, tak si to můžu dovolit, zvlášť když mi strýc přece jenom nějaké úspory odkázal,’ vyhrkla jedním dechem.
– A on je pěkně drzý! – Zlostně jsem zasyčela. – Jak může vědět, jaké máš úspory a jestli vůbec nějaké máš. Jak se opovažuje! – Vykřikla jsem a praštila pěstí do stolu.
Takže to všechno byla její práce
Cítil jsem, jak se třesu vzteky. Chtěla jsem hned zavolat Gregorovi a zeptat se, kdo Kamilovi vnukl tak skvělý nápad. Protože jsem si byla jistá, že s tím nepřišel sám. Kamil toho o rodině moc nevěděl a vůbec se o ni nezajímal. Ani o vlastního syna se příliš nezajímal. Nebýt mého bratra a švagrové, dítě by nemělo co jíst, nemělo by kde spát, nemělo by co na sebe. A pak najednou Kamilek pozve tetu na večeři…..
– Dejte Grzesimu pokoj. Čemu vděčí za to, že má takového syna? Ten kluk si nejspíš myslí, že v Americe jsou všichni bohatí – řekla Ela klidně, i když jsem věděla, že jí celá ta záležitost na klidu nepřidá.
Odpoledne, když už jsme byli v Lodži, jsem zavolala Grzegorzovi. Slíbil, že si s Kamilem promluví a přiměje syna, aby se tetě omluvil a zapomněl na jakoukoli finanční podporu od ní.
Během Elina pobytu v Polsku jsme se jako rodina ještě několikrát setkali. Podivnou shodou okolností se těchto setkání nemohla zúčastnit ani švagrová, ani synovec. Ona se necítila dobře, zatímco on byl zaneprázdněný, ačkoli všichni v rodině věděli, že Kamila vyhodili z dalšího zaměstnání.
Když jsme se vrátili z Lodže, přišel můj bratr za Elisabeth. Dlouho seděli zavření v jedné místnosti. Grzegorz pak rychle odešel. Bylo vidět, že se za Kamila stydí, ale ještě víc se styděl za svou ženu, která syna přemluvila, aby se pokusil z tety z Ameriky něco vymámit. Vím, že je pro bratra těžké živit dvě rodiny, ale taky vím, že on sám by Elzunie nikdy nedotáhl.
Kamil se tetě neomluvil, ale přišel se s ní rozloučit na letiště. A Ela byla všem vděčná, že jsme se o ni tak dobře postarali a že mohla navštívit své staré kouty.
