Mám staršího bratra Daniela, který žije ve Spojených státech už 20 let. Zdá se, že mu ke štěstí nic nechybí – má dům, je v důchodu a jeho děti jsou dospělé. Nezbývá mu nic jiného než být šťastný a užívat si takového života! Ale zdání klame. Donesla se ke mně šokující zpráva.
Ukázalo se, že nyní potřebuje peníze na školu pro svá vnoučata a rozhodl se prodat dům, ve kterém už čtvrt století nebydlí. A bylo by to jedno, nebýt toho, že mi před dvaceti lety stejný dům daroval a já v něm nyní žiji se svou rodinou. Bratr mi zavolal v šest ráno: – “Janku, ahoj brácho! Jak se máš?” – “Ahoj, proč voláš tak brzy?
Stalo se něco?” – “Ale ne. Zapomněla jsem, že u tebe právě začíná den. Nic se neděje, jen jsem si chtěla promluvit o domě.” – “Stalo se něco?” – “Víš, potřebuju peníze a rozhodla jsem se ho prodat. Formálně je můj, takže jako majitel mám právo dělat si s ním, co chci.
Tak se prosím začněte poohlížet po nějakém bydlení. Dejte si na čas, máte na to měsíc. Doufám, že se vám podaří něco najít.” Říct, že mě to šokovalo, je jako neříct nic.
Když mi bratr odkázal dům, neviděl jsem důvod přepisovat listinu na mě, věřil jsem bratrovi. Uvědomuji si, že jsem dům nepostavil já, ale on ho nepotřeboval – neplánoval se vrátit. Když jsem se tam nastěhoval, neměl jsem ještě rodinu, bylo mi sotva osmnáct. Teď mám ženu a tři děti, kam s nimi?
Za dvacet let jsme investovali spoustu peněz do rekonstrukcí: postavili jsme bazén, vyměnili všechna okna a elektřinu, postavili garáž, na pozemku vysadili rostliny. Za vylepšení domu jsem utratil slušnou sumu, za kterou bych si koupil byt. A co teď? Mám se takhle odstěhovat a bratr si má nárokovat všechny peníze? Je to fér?
No, opravdu se mi nechce opustit dům, ve kterém jsem žil 20 let, ve prospěch nájemního bytu. Nemám však peníze na to, abych si koupil něco vlastního. Copak to můj bratr nechápe? Vždyť mi ani nenabídl část peněz z prodeje. Takhle se má jednat s rodinou? Je to moje velká chyba, že jsem nikdy netrvala na tom, aby na mě dům přepsal, ale nenapadlo mě, že by mi něco takového mohl udělat.