Muž, který tvrdě pracoval, aby uživil svou ženu a malého syna, se rozhodl zkontrolovat svou ženu. Protože nevěřil, že by mohla být v jeho nepřítomnosti doma unavená, nainstaloval do domu kameru. Muž si také najal fotografa, aby ženu vyfotografoval, když byla na procházce.
Jednoho dne podezřívavý manžel místo do kanceláře usedl do auta a začal svou ženu sledovat. To, co uviděl, ho velmi překvapilo. Ukázalo se, že manželka pana Kubosima nemá během dne čas ani na odpočinek a svačinu.
Manželka muže vstává brzy ráno a den začíná praním prádla. Uvaří snídani pro celou rodinu a pak jde se synem na procházku. Spolu s ním jde žena do obchodu nakoupit základní potřeby i potraviny.
Po návratu domů žena naloží syna do batohu a uklidí byt. Zároveň stihne uvařit polévku k večeři a připravit jídlo na večer. Po úklidu celého domu a dokončení vaření jídla žena nakrmí své batole.
Po celou tuto dobu manžel svou ženu pozoroval a nepřestával obdivovat její vytrvalost. Nakonec opustil byt v osm hodin ráno, na hodinách už bylo pět hodin odpoledne a jeho ženu ještě čekala práce na zahradě a oprava oblečení pro manžela a dítě.
Zmatený manžel se rozhodne vrátit domů právě ve chvíli, kdy jeho žena padá vyčerpáním na zem.
Pohrdavý postoj pana Kubosima k manželce ho přiměje, aby svého chování litoval a omluvil se jí.
Po tomto příběhu se člověku vybaví jeden vtip:
Manžel se ptá své ženy: “Miláčku, co děláš, když odvezeš dítě do školky?”.
Ona mu odpoví: “Nic, dám si nohy na stolek a čekám, až se umyjí podlahy. Mezitím se opaluji na balkoně, prádlo se samo zapne a zelenina se smaží na pánvi. Rýže jde do hrnce sama od sebe a po večeři se nádobí umyje samo.”
