Můj manžel měl náhodou službu v nemocnici, a tak jsem se rozhodla využít sobotu k práci na zahradě. Je jaro, spousta práce, takže to byla ideální příležitost. Bohužel jsem za plotem zaslechla známé hlasy a na zahradě se objevili tři lidé: tchyně a manželova sestra s dcerou.
– Ahoj, ahoj, byli jsme tu na houbách a teď máme obludný hlad!
– V kuchyni je všechno.
Cestou tato skupina sbírala ze záhonů kopr, petržel, cibuli a ředkvičky. Po deseti minutách jsem vešel do domu. Tchyně a manželova sestra všechno jídlo vysmrkaly jako vysavač a jen dcera žvýkala petržel a divně se dívala na talíř, pak řekla:
– “a to nemáte jiné nápady na večeři, že je to tak mdlé? To jsi to dělala ve spěchu? Špatně ochucená ta kuřecí stehna.
– Bylo to pro psa a v troubě je kachna a brambory.
Pak se švagrová rozhořčila a začala na matku křičet:
– Řekl jsem, že nám to nepřipravila, ale ty: “Jez, jez!
Dlouho jsem se smála. Ale nejdůležitější bylo, aby to pro ně bylo ponaučení, jinak by každý víkend začali jíst venku všechno, co připravím pro svou rodinu. Hostit rodinu je samozřejmě fajn, ale ne tak často a ne bez ohlášení.
