S Andżelicou se známe od dětství, protože jsme se narodily a vyrostly ve stejné vesnici. Naše vesnice je malá, a jak už to v takových místech bývá, každý o každém ví všechno. S Andżelicou jsme spolu byli více než tři roky a po této době jsme se rozhodli, že se vezmeme. Také jsme plánovali, že se hned po svatbě přestěhujeme do města, najdeme si práci, nejprve si pronajmeme byt a časem budeme uvažovat o koupi vlastního. Měli jsme zkrátka spoustu plánů.
Plánovali jsme svatbu, dokonce jsme našli vhodné místo pro obřad, a protože na venkově nejsou žádné restaurace, pronajali jsme si sál v hasičské zbrojnici. Nemělo smysl jezdit do města a zadlužovat se. Nejlepší na tom všem ale bylo, že moje snoubenka ze svatby utekla a postarala se o to, že mě měla na jazyku celá vesnice.
Den předtím jsem zašel do místního malého nákupního centra a koupil si krásný oblek, ostatní věci, které jsem potřeboval, jsem už měl.
Svatbu jsme měli naplánovanou na 17. července a pozvali jsme hromadu hostů – jen 40 našich nejbližších příbuzných. Ráno jsme museli na matriku, pak na focení a pak s hosty do sálu, který jsme měli pronajatý. A teď v pátek, doslova den před svatbou, za mnou přišla moje budoucí tchyně a řekla, že jeho dcera nemůže najít místo konání. Nechce svatbu, protože si nechce vzít moje příjmení. Andżelica a já jsme toto téma mnohokrát probírali a rozhodli jsme se, že nebudeme nic komplikovat a zůstaneme u tradičního modelu, kdy si žena vezme příjmení po manželovi.
Mám však dojem, že to tak rozhodně není. Ona sama se rozhodla, že se nevdá. Měla zkrátka strach, protože ji čekalo mnoho těžkostí, které bychom museli společně překonat. Jsem si jistá, že by to všechno vyšlo, protože mnoho mladých lidí takhle začíná, ale pak společnou prací všeho dosáhnou. Večer jsem obvolal všechny hosty a řekl jim, že svatba nebude.
S Andželikou jsem se rozhodl nemluvit, protože ona sama nepřišla, ale poslala za sebe svou matku. V pondělí jsem si sbalil věci a odjel do města. Chci začít nový život a nastoupit do práce, abych si vynahradil část peněz vyplýtvaných na svatbu. Moje milá neměla odvahu říct všechno sama a poslala za mnou svou matku. Je hloupé ztratit lásku kvůli příjmení, ale je pravděpodobné, že Angelika prostě nedorostla k založení rodiny.
