Často je těžké nebo dokonce nemožné uvěřit, že si bezdomovci vybrali tak hrozný život. Proč se k nim v takové situaci mnozí lidé chovají s odporem?
Casey Fisherová má však k bezdomovcům zcela jiný přístup. Když na ulici minula bezdomovce, který ji prosil o almužnu, setkala se s ním znovu v kavárně Dunkin Donuts. Muži se podařilo vybrat pouze jeden dolar.
Casey požádala manžela, aby si k ní přisedl ke stolu. Muž jménem Chris byl dívčinou nabídkou šokován, ale přesto ji přijal. Casey zjistila, že se na něj lidé obvykle dívají svrchu, protože je bezdomovec. Chris přiznal, že kvůli své závislosti se nenávidí za to, v jakém je stavu.
Navzdory všemu si Chris stále uchovával naději, že jednoho dne bude člověkem, na kterého bude jeho matka pyšná. Ta bohužel před mnoha lety zemřela na rakovinu, ale on pro ni chtěl dosáhnout něčeho důležitého.
Casey a Chris si povídali více než hodinu, než si Casey uvědomila, že musí jít na univerzitu. Čas při jejich rozhovoru rychle ubíhal a její vyučování mělo brzy začít.
Když se Casey chystala odejít, Chris ji požádal, aby chvíli počkala. Spěšně něco napsal na zmuchlaný kus papíru a podal jí vzkaz, přičemž se předem omluvil za své nedbalé písmo. Casey si vzala vzkaz a odešla do třídy.
Když si Casey přečetla, co Chris napsal na útržek papíru, uvědomila si, že pro život bezdomovce udělala něco mnohem důležitějšího než jen to, že ho nakrmila.
Na vzkazu, který Chris Casey předal, stálo: “Dnes jsem si chtěl vzít život. Ale díky tobě přežiju a pokusím se vše napravit. Děkuji ti, jsi úžasný člověk.”
Stojí za to si uvědomit, že malá gesta laskavosti, slova podpory nebo dokonce úsměv mohou pro někoho znamenat mnohem víc, než si myslíme.
Proto až příště potkáte někoho, kdo se vám zdá smutný nebo sklíčený, věnujte mu pozornost a pokuste se mu projevit laskavost a podporu. Nikdy nevíte, co se v něčím životě může dít, a každý si zaslouží lásku a soucit.
Ne každý má možnost říct, že někomu zachránil život, ale Casey určitě může!
