Případ se odehrál v 90. letech 20. století. Muž byl znuděn rodinným životem a rozhodl se hledat pohodlí mimo domov. Našel si milenku, která byla ve věku jeho dcery, a vydal se za ní.
To by nebylo tak nešťastné, nebýt toho, že z domu odnesl vše, co se dalo, a byty nechal prázdné. Jeho synové jezdili na starém kole z pokoje do pokoje a hlasitě zvonili.
Manželka seděla uprostřed prázdného bytu a hořce plakala. Měla jen tolik síly, aby to manželovi řekla:
– Vím, že se za pět let vrátíš! Budeme mít všechno!
Nebudete tomu věřit, ale po pěti letech se muž vrátil ke svým dětem a bývalé ženě. Byl velmi nemocný. Děti si nejprve myslely, že přišel nějaký starý žebrák. Otce vůbec nepoznaly. Pět let je pro děti dlouhá doba. Někdo chodil do školy, někdo složil maturitu, někdo se oženil.
Jak se ukázalo, muž v průběhu soužití s milenkou brzy pochopil, že udělal chybu. Časem mu přítelkyně převzala veškerý majetek a vyhodila ho z bytu. Nakonec přišel o práci a začal pít…..
Jeho bývalá žena mezitím stihla vystudovat lékařský institut. Dříve pracovala jako zdravotní sestra a poté se rekvalifikovala na zubařku. Pracovala v několika zaměstnáních a každou práci brala na částečný úvazek, aby uživila děti.
Do bytu si pořídila nový nábytek a bílé zboží. V předsíni stálo krásné nové kolo. Děti byly dobře oblečené a pomáhaly matce v domácnosti. Na zdi visel zvonek ze starého kola jako připomínka trpké minulosti. Chlapci na něj zvonili, když jejich starý a nemocný otec odcházel z bytu.
V životě dochází k prudkým zvratům. Kdo měl všechno, tomu nezůstane nic. A ten, kdo počítal haléře, žije v hojnosti a blahobytu.
