Naše rodina provozuje velkou firmu. Dcera a zeť nám pomáhají už dlouho a nedávno se k podnikání připojil i náš syn.
Někteří lidé si myslí, že nám všechno spadlo z nebe, ale tak to vůbec není.
Pět let jsme s manželem pracovali společně, pak jsme prodali náš byt a začali podnikat. Teprve když jsme se trochu postavili na vlastní nohy, rozhodli jsme se mít první a pak i druhé dítě. Nejprve se nám narodila dcera a o sedm let později syn.
Už jsme nebyli tak mladí. Někteří z mých přátel už měli v tomto věku vnoučata. Syna jsme rozmazlovali, nikdy jsme mu nic neodepřeli.
Celkově máme silnou, kompatibilní rodinu. Naše dcera měla štěstí na manžela a my na zetě.
Syn rychle vyrostl. Moc jsme si přáli, aby našel spřízněnou duši a byl šťastný. A nedávno si poprvé přivedl domů svou novou přítelkyni a oznámil, že se chtějí brzy vzít.
Byli jsme s manželem trochu zaskočeni. Proč takový spěch, když se znají teprve půl roku? Ale dívka a její matka trvaly na rychlé svatbě.
Nic jsme nenamítali, ale abych pravdu řekl, synova snoubenka se nám moc nezamlouvala. Krásná, ale taková neupřímná, jako by neustále hrála nějakou roli. Měl jsem pochybnosti, jestli našeho syna opravdu miluje. Ale on ji přece miloval. Úplně mu zamotala hlavu.
Začali jsme se připravovat na svatbu. Budoucí snacha nás čas od času navštěvovala. Chovala se jako princezna, spala až do poledne a pak čekala, až jí udělám kávu a snídani. Cítila jsem se tehdy velmi nepříjemně. Ale kvůli synovi jsem se s tím nějak smířila.
Jednou, v jeden z těchto dnů, nás navštívila moje neteř. Ukázalo se, že ona a moje budoucí snacha studují na stejné fakultě. Nevěsta, když uviděla mou neteř, se nejprve zamračila a pak na tváři vyvolala neupřímný úsměv.
Druhý den se stalo něco úžasného. Budoucí tchyně mého syna a její dcera nás navštívily hned ráno a strašně se pohádaly. Křičely na nás, ať se “dušujeme, že máme kšeft a auto a že si můžeme syna odvézt”. Všichni byli svědky této scény, včetně syna, který byl po tom všem, co viděl a slyšel, nakonec oslněn a svatbu si okamžitě rozmyslel.
Večer nám neteř vše vysvětlila. Naše snoubenka se už několik měsíců všem na univerzitě chlubila, že “ulovila” bohatého manžela. Svatba měla být rychlá, aby se oběť náhodou nevyvlékla. Naše neteř na univerzitě tu dívku neměla moc ráda, takže když se dozvěděla, koho si bere, nebyla nadšená.
Neteř se rozhodla kamarádku trochu poškádlit a řekla jí, že se od jejích rodičů dozvěděla, že v naší rodinné firmě to v poslední době šlo velmi špatně. Dokonce chceme prodat synovo auto a náš vlastní dům. Takže mladým po svatbě nepomůžeme. Ať si nějak poradí sami.
Dívka a její matka doufaly v luxusní život, ale tady se situace náhle změnila. Chudáka ženicha k ničemu nepotřebovali. Svatba se nekonala.
Dodnes jsem neteři vděčný za její sprostý žert, který našeho syna zachránil před vážnou životní chybou.
