Proč naši prarodiče netrpěli potravinovými alergiemi a proč jimi trpíme my? Tohle se zjistilo

Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč naši prarodiče netrpěli alergiemi na potraviny? Nebo že alespoň nebyly alergie až tak běžné, jak to vidíme na dnešních dětech?

Alergie na potraviny se stávají běžným pojmem a jejich výskyt je na vzestupu. Aby toho nebylo málo, léčba lidí, kteří trpí touto moderní epidemií, představuje nemalou zátěž pro zdravotnictví a státní rozpočet.

Tohle se zjistilo.

„V USA každé 3 minuty skončí někdo na pohotovostním oddělení kvůli alergické reakci na jídlo – to je více než 200 000 případů za rok.“

Podle studie z roku 2013, kterou zveřejnilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci onemocnění (CDC), výskyt alergie na potraviny u dětí vzrostl přibližně o 50 % mezi lety 1997 až 2011.

A tady to všechno začalo, u našich dětí…

Dr. Mercola zdůrazňuje, že alergie na mléko je alergií číslo jedna mezi alergiemi na potraviny v USA. Připisuje to používání růstového hormonu v mléce, jakož i nadměrnému používání antibiotik na chovatelských farmách, které se začalo uplatňovat v 90. letech.

Nachází se v potravinách nějaký „cizí“ prvek, který tam předtím nebyl?

Přesně tak! Obecně, průmyslově zpracované potraviny mohou přispívat k výskytu alergií z několika důvodů.

Potraviny s největší mírou zpracování obsahují potravinová barviva, příchutě, konzervační látky a další přísady, které mohou mít hlavní vliv na vznik alergie. Avšak v obchodech s potravinami se skrývá ještě zákeřnější hrozba…

V polovině 90. let byly vyvinuty nové potravinové bílkoviny, které se následně začaly používat při výrobě potravin. Ale většina lidí dodnes o tom ani nemá tušení.

Jak tvrdí O´Brien, děje se to čistě kvůli ziskuchtivosti potravinářského průmyslu, přičemž zatím nebyly provedeny ŽÁDNÉ testy, které by potvrdily, že konzumace geneticky upravených bílkovin nenese pro lidi a pro zvířata žádné riziko.

Jedna z prvních potravin, která prošla touto změnou je mléko. A zřejmě ne náhodou je mléko alergenem číslo jedna mezi potravinami v Evropě a USA.

V roce 1994 se v mlékárenském průmyslu začal používat geneticky modifikovaný růstový hormon rBGH při chovu krav za účelem zvýšení produkce mléka. Výsledkem byl zvýšený výskyt chorob u chovaného dobytka.

Aby se zbavili těchto důsledků, mlékárny musely začít používat i více antibiotik. A to, jak už nyní víme, je hlavním důvodem zvýšeného výskytu mikroorganismů odolných vůči antibiotikům u lidí.

Tak proč tedy netrpěli naši prarodiče alergiemi na potraviny?

Je to opravdu docela jednoduché… Generace našich prarodičů konzumovala potraviny, které neobsahovaly žádné konzervační látky a které nebyly průmyslově zpracovány. Potraviny pocházely z farem a trhů.

Batolata měla nejlepší možný start do života, protože byla odchována na mateřském mléce.

V těch dobách jste sotva slyšeli o nějaké dietě, ne jako dnes, kdy naprostá většina potravin, které konzumujeme, může vést k nafouknutí a obezitě. A to právě kvůli všem přidaným chemikáliím, přísadám, stabilizátorům, konzervačním látkám, potravinářským barvivům, příchutím či genetické modifikaci – vše, co se dnes v potravinách běžně vyskytuje.

Maso bylo ze zvířat, která nebyla napumpována chemií jako dnes. Když jste navštívili rodinu či přátele, často se jedlo venku na čerstvém vzduchu, a to od základu dobrou tradiční domáckou stravu.

Slepičí vývar připravený starým způsobem se používal pro léčení většiny nemocí.

Naši prarodiče neměli tu možnost zůstat zavření doma, s mobilními telefony, počítači a videohrami. Oni si hrávali venku na trávě, šplhali po stromech, jezdili na kole a dobře se bavili obklopeni matkou přírodou!

Nikdy neutíkali hned k lékaři. Když dostali horečku, tak ji přečkali. Když se cítili být nemocní, jedli polévky, vývary, a více odpočívali. Neměli žádnou nouzovou telefonickou linku na svého lékaře či zdravotní sestru. A důvěřovali přirozeným samoléčivým schopnostem těla mnohem více než my dnes.

Jejich strava byla lékem, ať si to už uvědomovali nebo ne.

Způsob stravování a životní styl mají na naše tělo významný vliv. Každá buňka v našem těle potřebuje ke svému pořádnému fungování správnou výživu.

Špatná strava a životospráva narušují celistvost každé jedné buňky a tak vedou k přecitlivělosti organismu na některé potraviny.

Děti žijící s alergií

Prohlédněte si následující velmi zajímavé video (v angličtině):

Závěr

Vypadá to tak, že alergie na potraviny, které byly teprve před pár generacemi neznámým pojmem, jsou neočekávaným vedlejším účinkem několika vlivů životního prostředí zmíněných výše.

Jelikož se do potravin přidává stále více chemikálií, odrazem čehož je i rostoucí výskyt alergií, zůstává otázkou, jakou podobu bude mít stravování v budoucnosti.

Související Příspěvky