Můj syn pracoval velmi tvrdě, hned po technické škole si založil vlastní renovační firmu a my jsme mu pomohli koupit byt. Rychle si také založil rodinu, už ve třiadvaceti letech se stal poprvé otcem.
S manželkou se velmi dobře usadili a s mou a manželovou pomocí si žijí jako v pohádce. Ale co na tom, když byla snacha od samého začátku líná.
Když porodila své první dítě, pomáhala jí celá naše rodina, ale i tak hlavní povinnosti padly na mě, protože jsem celý život pracovala jen z domova, takže jsem měla podle snachy nejvíc času.
Zatímco u prvního dítěte se ještě snažila, u druhého to byla noční můra! Dělala jen nezbytné domácí práce, ale na to, aby manželovi uvařila nebo vyprala, neměla ani pomyšlení. O všechno jsem se starala sama. Přijela jsem ráno v sedm autobusem, udělala všem snídani, pak uklidila, vynesla odpadky a použité pleny z předchozího dne. Pak večeře, praní, chození na nákupy… To všechno bylo nad mé síly. Sotva jsem zvládala dvě malé děti, a oni mi oznámili, že čekají třetí dítě. Ani nepřemýšleli o tom, kdo to všechno zvládne.
Ať si o snaše říkám, co chci, stejně na ni tu lenost a nešikovnost nedám. Když se vrátila z porodnice, ani ji nenapadlo vstát k plačícímu dítěti. Všechno jí musela strkat pod nos. Kdyby babička mohla dítě nakrmit, nejspíš by to nechala udělat i mě.
Jednou se můj nejstarší vnuk, skoro šestiletý, natáhl pro něco na kuchyňské lince a málem na sebe převrhl horkou kávu. Od rána mi nebylo dobře, měla jsem nízký tlak, udělala jsem si kávu a myslela si, že mi bude lépe. Málem se z toho stala tragédie. Včas jsem si toho všiml, ale kolik strachu jsem nabyl, to vím jen já.
Moje snacha si žila svůj život, jak chtěla, zatímco já jsem jí hlídala děti. Na sociálních sítích předstírala, že je dokonalá, milující matka, ale svého syna hlídat nemohla.
Řekla jsem, že už nikdy nepřijdu hlídat vnoučata, že je to příliš velká zodpovědnost. Ale včera mi volal syn a prosil mě o pomoc. Snacha to nezvládá a oni nemohou v tak krátké době najít hlídání. A jak jim teď můžu říct ne? Jak mám z této situace najít dobré řešení? Nevím… Ráda bych pomohla, jak jen to půjde, ale se snachou se dříve nebo později některému z dětí něco stane a čí to pak bude vina?
