Monica žila se svým manželem Adamem a dvěma dětmi v malém městě. Jejich život se vyvíjel dobře – spláceli úvěr na bydlení a snažili se co nejlépe vychovávat své děti.
Adam tvrdě pracoval, aby rodinu uživil, zatímco Monika byla v domácnosti a trávila dny s dětmi, přičemž všechny domácí práce spočívaly na jejích bedrech. Rodiny Moniky a Adama žily ve stejném městě, ale švagrová Kamila se přestěhovala do jiné provincie.
S ní neudržovali blízký vztah, sice se nehádali, ale ani k sobě nebyli příliš srdeční. Kamila se dlouho soustředila na svou kariéru a věnovala jí hodně času. Koupila si byt a auto, ale dětem a rodině se věnovala jen málo. Stále častěji jezdila do zahraničí a k Monice a Adamovi se chovala odmítavě.
Nedávno Moničině dceři začaly růst zoubky a celá rodina se nemohla vyspat. Když holčička ráno konečně usnula, Monika se rozhodla, že si na chvíli zdřímne. V tu chvíli však zavolala Kamila a začala Monice rozkazovat. Švagrová požadovala, aby Monika okamžitě jela za Adamovou matkou, a tvrdila, že žena má vysokou horečku a mluví nejasně. Kamila jí sdělila, že matku také bolí hlava.
Monika se rozhodla nedělat ukvapené závěry a zavolala tchyni. Ukázalo se, že situace je pod kontrolou a žena si vzala léky proti bolesti a chystá se jít spát. Tchyně také mluvila s Adamem, který sdílel Moničin názor, že není třeba všeho nechat a okamžitě jet matce na pomoc.
Oba Kamilu uklidňovali a ujišťovali ji, že s matkou bude všechno v pořádku, ale po chvíli Kamila zavolala Monice podruhé, což vyvolalo hádku. Rozhodným tónem požadovala, aby Monika okamžitě opustila děti a šla za tchyní.
Monika už nehodlala křik poslouchat a zavěsila. Pokud Kamila tak moc chtěla vidět matku, mohla za ní jít sama. Monika s Adamem měli své povinnosti a nemohli se všeho vzdát kvůli Kamiliným nepochopitelným rozmarům.
